Evropa stojí před historickou výzvou. Do Německa loni přišlo 1,1 milionu migrantů a první letošní čísla naznačují, že situace se výrazně nezmění ani v tomto roce.
Podle prezidenta Horní Falce Axela Bartelta se chce země zaměřit zejména na pomoc lidem, kteří v ohrožení života utekli z vlasti a vzdali se všeho. „Na ty se chceme v prvé řadě soustředit. Kdybychom chtěli přijmout všechny ty, kteří hledají lepší život, bude toho na nás moc,“ řekl studentům v Plzni Bartelt.
Bavorsko je dnes pomyslnou vstupní branou, nejvíce běženců přichází přes rakousko-bavorskou hranici. Největší nápor zde zaznamenali od srpna do října, kdy během jednoho měsíce přišlo až 300 tisíc lidí. Příliv se podle Bartelta výrazně oslabil poté, co se rozkřiklo, že ti, kteří nepřicházejí žádat o azyl z politických důvodů, budou deportováni zpět.
Bavorsko se zhruba 13 miliony obyvateli má podle schválených kvót přijmout přibližně 15 procent žadatelů o azyl, samotná Horní Falc s jedním milionem obyvatel by měla přijmout ročně zhruba 15 tisíc žadatelů.
„V současnosti jich máme 13 tisíc. Pokud letos přijmeme dalších 15 tisíc, jsme do konce roku na 28 tisících,“ vypočítává Axel Bartelt s tím, že by považoval za správné, aby se na přijetí podílelo všech 232 obcí. Zatím to však činí jen dvě třetiny z nich.
Sám si je vědom, že v budoucnu může nastat problém s integrací migrantů do pracovního trhu. V Horní Falci je totiž velmi nízká nezaměstnanost, mezi dvěma a třemi procenty a poptávka je pouze po odbornících v určitých odvětvích.
Bartelt je přesvědčen, že migrační krizi je možné vyřešit pouze za předpokladu, že budou solidární všechny státy Evropské unie.
„Musíme spolupracovat, taktika zavírání očí před realitou nám nepomůže. Musíme najít cestu, jak vnější hranice Evropy opět efektivně zajišťovat,“ uvedl Axel Bartelt, podle něhož však není řešením hranice EU úplně zavřít. Tím by se podle něj jen problém odsunul o dva tisíce kilometrů dále.
Za důležité považuje také vypořádat se s příčinami, proč tito lidé opouštějí své domovy. Měly by se vytvořit podmínky, které by zajistily, že lidé ve svých domovských zemích budou chtít i nadále zůstat. To je podle něj úkol pro velké státy, především USA a Rusko.
„Člověk by ale měl být sebekritický, občanská válka v Sýrii trvá už pět let. A Evropa si to uvědomila teprve ve chvíli, kdy jí začali běženci ťukat na dveře,“ pozastavuje se Bartelt, vystudovaný právník s bohatou praxí ve státní správě.
„My si nemůžeme vybrat, jestli k nám lidé budou přicházet nebo ne. Je na nás, abychom v Evropě s osmadvaceti členskými státy našli společné řešení,“ zdůraznil.
