„Evropa čelí největší uprchlické krizi od druhé světové války. Právě jsme se dohodli, že poskytneme podporu,“ oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg.
Vrchní velitel aliančních sil Phillip Breedlove je podle jeho slov ve spojení se Stálou námořní skupinou 2, aby se neprodleně přesunula do oblasti.
Pod německým velením budou mít za úkol provádět průzkum a sledování nelegálních tranzitů přes Egejské moře spolupracovat s agenturou Frontex. Situaci budou ze vzduchu monitorovat také speciální průzkumné letouny včasné výstrahy AWACS.
Flotila NATOAliance má možnost do oblasti vyslat některou ze svých dvou stálých námořních skupin. Každou tvoří většinou šestice plavidel, které do skupiny poskytují různé členské země NATO. Plavidla pak po určitou dobu operují společně a podléhají aliančnímu velitelství pro námořní operace. Podobně pak má velitelství k dispozici ještě dvě skupiny minolovek. V oblasti Středozemního moře právě působí Stálá skupina 2 (SNMG2), která v uplynulých týdnech cvičila společně s tureckým námořnictvem. Skupinu tvoří vlajková loď FGSBonn (Německo), TCG Barbaros (Turecko) a HMCS Fredericton (Kanada). Během manévrů námořníci nacvičovalikromě ostrých střeleb na hladinové cíle, protivzdušné obrany a protiponorkového boje také pátrací akce a záchranné operace. |
Spojenci podle Stoltenberga zároveň budou hledat další posily pro operaci. „Není to o zastavování nebo otáčení lodí s uprchlíky nazpět. NATO takto přispěje kriticky důležitými informacemi a dohledem k řešení obchodování s lidmi zločineckých sítí,“ uvedl Stoltenberg.
Podle českého ministra obrany Martina Stropnického budou námořní síly NATO uprchlíky, kterým pomohou v případě potíží v Egejském moři, vracet přímo do Turecka, které s takovou variantou souhlasilo.
Informaci z jednání osmadvacítky nejprve před polednem potvrdila německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. NATO se v Egejském moři zapojí do operace, která by měla pomoci zpomalit pohyb migrantů a narušit trasy pašeráků lidí.
„Je důležité, že jednáme rychle,“ řekla médiím. S podobným prohlášením přišel i šéf Pentagonu Ashton Carter. „Existující zločinecký syndikát zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Pokud se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad,“ citovala Cartera agentura Reuters.
Počet migrantů připlouvajících do Evropy po moři se za prvních šest týdnů letošního roku meziročně zdesetinásobil na více než 76 tisíc. Nejvíce lidí se dlouhodobě snaží přeplout z Turecka do Řecka.
„Diskuze právě probíhají, něco konkrétnějšího budu moci říci ve čtvrtek,“ avizoval ještě ve středu po první části dvoudenní schůzky ministrů v Bruselu šéf Aliance Jens Stoltenberg.
19. září 2015 |
NATO jako celek se dosud do řešení přistěhovalecké krize nezapojovalo. Německo na okraj jednání v Bruselu avizovalo, že by se do možné mise v Egejském moři zúčastnilo. Ministryně obrany Ursula von der Leyenová naznačila, že by Aliance mohla pomoci sledovat příliv uprchlíků přes moře a včas dávat informace tureckým a řeckým úřadům.
„Je dobře, že Turecko požádalo NATO, aby zesílilo námořní dohled v Egejském moři jako součást zajišťovacích opatření,“ prohlásila.
Podle českého ministra obrany Martina Stropnického ale ještě zatím nejsou známy podrobnosti německo-turecké iniciativy. „My bychom byli schopni také přispět, ale musíme nejprve vědět k čemu,“ uvedl ještě ve středu Stropnický. S tím, že jde ale primárně o námořní operaci, se možnost českého zapojení vytrácí.
Podle něj ale dochází k významnému posunu, když se začíná hovořit o tom, že by se do řešení situace mohla Aliance zapojit. „Není to sice klasicky alianční úkol, ale vzhledem k situaci je potřeba to řešit i méně standardními prostředky. Tedy neříkat, že to je jen záležitost Evropské unie,“ dodal.
Alianční síly by podle něj mohly hlídat a monitorovat pašerácké stezky u Egejského moře, ale i na turecko-syrské hranici.
