„Jak jsem se zmínil dříve, klíčovým hlasováním o zahraniční politice moderní americké historie byla válka v Iráku. Pokrokové společenství bylo velmi jednotné, když říkalo: ‚Neposlouchejte Bushe. Nechoďte do války.‘ Clintonová hlasovala pro válku,“ dodal Sanders.
Clintonová reagovala slovy, že je pobavena tím, že se Sanders pasoval do role strážce toho, kdo je a není progresivní. „Já vím, kde stojím,“ dodala.
Mezi demokratickými kandidáty se souboj vyostřuje. „Neznám žádného pokrokáře, který má super PAC a přijímá 15 milionů dolarů z Wall Street,“ řekl Sanders v debatě s Clintonovou, kterou přenášela stanice CNN. „To prostě není progresivní,“ dodal.
Vermontský senátor se tak ve svém komentáři o financování kampaně zmínil o politických akčních výborech PAC, které jsou v amerických volebních kampaních velmi vlivné. Zatímco klasický PAC přímo podporující kampaň své kandidáta má objem darovaných prostředků omezený zákonem, super PAC může do kampaně investovat neomezeně, nesmí ale udržovat bezprostřední kontakt s volebním štábem podporovaného politika.
Pomocí takzvaného super PAC pak mohou jednotlivci, korporace, odbory a jakékoli zájmové skupiny neomezeně investovat do televizních a dalších inzerátů podporujících nebo odsuzujících jednotlivé kandidáty.
Sanders v kampani systematicky útočí na styky Clintonové s Wall Street. Podle analýzy agentury AP dostala Clintonová na svou kampaň od amerických bankovních ústavů, investičních fondů, pojišťoven a realitních kanceláří devět milionů dolarů jen za projevy, které pronesla na jejich shromážděních. V době, kdy se tyto akce konaly, se ale prý teprve o prezidentské kandidatuře rozhodovala.
Jsme věřící, ujišťovali demokratičtí kandidáti
Na dotaz, proč dostávala tak vysoké částky, odpověděla bývalá první dáma rozpačitě: „To nevím, prostě mi to nabízeli.“ Sanders v průzkumech preferencí v New Hampshire vede nad Clintonovou o výrazných 15 procentních bodů; zhruba stejným rozdílem ovšem naopak vede Clintonová nad Sandersem v celostátním měřítku. Pokud by Sanders přece jen získal demokratickou nominaci a souboj o Bílý dům vyhrál, stal by se podle agentury Reuters prvním americkým prezidentem židovského původu v historii USA.
„Každý praktikuje náboženství po svém,“ prohlásil Sanders na shromáždění v Derry. „Kdybych nebyl velmi silně nábožensky a duchovně založen, nebyl bych tu dnes a neusiloval bych o post prezidenta USA,“ konstatoval politik, který podle dostupných údajů není členem žádného náboženského společenství.
Svou spiritualitu s ohledem na budoucí primárky v nábožensky silně založených státech na jihu a západě USA obhajovala i Clintonová. „Lekci z písma svatého dostávám každé ráno od pastora, k němuž mám velmi silný osobní vztah,“ prohlásila v Derry.
Santorum vzdal a podpořil Rubia
Ačkoli Rick Santorum volební shromáždění v Iowě před čtyřmi lety vyhrál, v pondělí získal jen jedno procento hlasů, a proto se rozhodl odstoupit. Ukončení Santorumovy kampaně se očekávalo.
Santorum se v dosavadním volebním kláním nepřiblížil k výsledkům z roku 2012, kdy byl v prezidentských primárkách druhým nejsilnějším kandidátem strany po Mittu Romneym. Jeho názory, především v oblasti potratů či homosexuality, jsou považovány za velmi konzervativní.
Po hlasování v Iowě vzdali další boj také Mike Huckabee a Rand Paul v republikánském a Martin O’Malley v demokratickém táboře. Očekává se, že další kandidáti s nepřesvědčivými výsledky je budou brzy následovat - ve spekulacích se objevují jména jako Ben Carson či Carly Fiorina.
Nominační hlasování v Iowě skončilo mezi republikány překvapivě, když nevyhrál favorizovaný miliardář Donald Trump, ale texaský senátor Ted Cruz. Naopak mezi vážné uchazeče o Bílý dům se zařadil floridský senátor Marco Rubio, který skončil třetí (o výsledcích si přečtěte zde). Příští týden bude souboj pokračovat primárkami v New Hampshire.
Trumpovo letadlo muselo nouzově přistát
Soukromé letadlo s republikánským kandidátem na prezidenta Donaldem Trumpem na palubě muselo během letu do Arkansasu kvůli problému s motorem nouzově přistát. Mediální magnát v cestě pokračoval menším pronajatým letounem, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters.
Trumpův Boeing 757 při středečním letu z New Yorku do Little Rocku v Arkansasu postihl problém s jedním z motorů. Piloti proto nouzově přistáli v Nashville. Událost vyšetřuje americký Federální úřad pro letectví (FAA).
Trump do Little Rocku letěl na setkání s voliči, na místo dorazil se zhruba 90minutovým zpožděním. Ve vysvětlení uvedl, že dostat se do Arkansasu bylo obtížné, prý ho ale ani nenapadlo vrátit se zpět do New Yorku.
2. února 2016 |
