„Stíhání bylo tento týden zastaveno z důvodu promlčení,“ řekl iDNES.cz mluvčí Úřadu pro vyšetřování a dokumentaci zločinů komunismu (ÚDV) Jan Srb.
Vysvětlil, že jednadevadesátiletému Štrougalovi hrozila právní kvalifikace, kde byla maximální sazba tři roky a promlčecí lhůta pět let. „Ta se počítá od zvolení Václava Havla prezidentem Československa. Vypršela tedy na konci roku 1994,“ uvedl Srb.
Mluvčí úřadu připomněl, že Štrougal nebyl jediným, koho policie chtěla postavit před soud. „ÚDV už v minulosti stíhalo generála Hlavačku, který byl autorem a strůjcem použití elektrických zátarasů, ale tehdy to bylo zastaveno pro jeho nezpůsobilost. Nebyl schopen účastnit se líčení,“ vysvětlil mluvčí (více o Hlavačkovi zde).
Elektrické dráty natáhli komunisté v letech 1951 až 1953. Od začátku padesátých let do roku 1965 fungoval i elektřinou nabitý plot. Právě Štrougal nechal v roce 1965 elektřinu v drátech „vypnout“, i když ne z dobré vůle.
„Provoz železné opony byl příliš nákladný a kvůli politickému uvolnění už lidé tolik neutíkali,“ vysvětloval už dříve vyšetřovatel Eduard Kočvara, který se případem zabýval. Štrougal se dotazům na železnou oponu v minulosti vždy vyhnul a odmítl o této věci mluvit (více o zahájení vyšetřování zde).
Kromě elektrických zátarasů byla část hranice i zaminovaná. Na železné oponě, kterou prosadil velitel pohraničníků a vyšetřovatel StB Ludvík Hlavačka, zemřelo mezi léty 1948 až 1989 246 lidí. Elektrický proud zabil celkem 91 lidí, kteří se hranici snažili překonat.
Lubomír Štrougal jako vystudovaný právník nastoupil v roce 1948 do aparátu KSČ. V roce 1957 se stal vedoucím tajemníkem Krajského výboru strany v Českých Budějovicích, o rok později i vstoupil i do Ústředního výboru KSČ. Od roku 1959 do roku 1961 byl ministrem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, následující čtyři roky ministrem vnitra. Od roku 1965 působil jako tajemník ÚV KSČ. V roce 1970 se stal předsedou vlády ČSSR.
