Jako třetí se ve volbách umístil kandidát První lidové strany (PFP) James Sung s 12,8 procent hlasů, uvedla ČTK. Poražený vládní kandidát již vítězce poblahopřál.
Výsledky tak potvrdily předvolební očekávání, že Tchaj-wan s 23 miliony obyvatel bude mít první prezidentku v historii. Devětapadesátiletá právnička Cchaj Jing-wen a její Demokratická pokroková strana (DPP) byly favority voleb.
Spolu s prezidentskými volbami se konaly i parlamentní volby, jež vyhrála strana nastávající prezidentky DPP, která získala 44 procent hlasů. Pro vládní Národní stranu (Kuomintang) hlasovalo 26,9 procenta zúčastněných voličů. Rozdělení mandátů v parlamentu zatím není jasné. Podle ČTK vítězná DPP obsadí 69 ze 113 poslaneckých křesel, zatímco dosud vládní Národní strana bude mít v zákonodárném sboru jen 32 zástupců.
„Je mi to líto,“ okomentoval čtyřiapadesátiletý Erik Čchu volební prohru. Obklopovali ho přitom jeho smutní příznivci, z nichž někteří plakali. Politik dodal, že už rezignoval na vedení Národní strany, v jejímž čele stál od loňského ledna.
Rezignoval i premiér Mao Či-kuo z vládnoucí strany. Odstoupení z funkce je na Tchaj-wanu formalitou, pokud vládnoucí strana prohraje důležité volby.
Tchajwance trápí hospodářství a obavy z Číny
V předvolební kampani rezonovaly především ekonomické otázky, jelikož hospodářský růst země se za poslední rok výrazně snížil. Mzdy stagnují a ceny bydlení ve velkých městech jako Taipei zůstávají mimo možnosti mnoha lidí, píše web The New York Times.
Mnoho lidí také nesouhlasí s politikou odcházejícího prezidenta Ma Jing-ťiou, který prohluboval vztahy s Čínou. Pevninská Čína ale pořád Tchaj-wan bere jako součást svého území a nikdy se nevzdala myšlenky na sjednocení.
Peking dlouhodobě vyhrožuje vojenským zásahem, pokud by Tchaj-wan oficiálně vyhlásil samostatnost. Ostrov je ale de facto nezávislý od roku 1949, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Vítězka voleb Cchaj v minulých letech svolávala protesty, které plnily ulice hlavního města. Promluvila k voličům ještě v pátek večer poblíž prezidentského sídla. „Za mnou je prezidentská kancelář. Je to jen pár stovek metrů od lidí,“ řečnila, „ale ti uvnitř neslyší hlas lidu.“
Čína se do voleb nevměšovala, ale odmítá nezávislost ostrova
Podle analytiků se výrazná změna politiky po volbách nečeká. Sama Cchaj zastává opatrný postoj. Počátkem ledna uvedla, že nehodlá Čínu provokovat a že podporuje dialog. Peking dlouhodobě vyhrožuje vojenským zásahem, pokud by Tchaj-wan vyhlásil oficiálně samostatnost.
Tento názor potvrdila budoucí prezidentka po vyhlášení výsledků, když řekla, že chce s Čínou udržet konzistentní, předvídatelné a udržitelné vztahy. Současně ovšem vyzvala k uvolnění lodní dopravy v Jihočínském moři a ke klidnému vyřešení tamního sporu, který vede Peking a Tokio. Přitom poznamenala, že Tchaj-wan bude nadále rozvíjet vztahy s Japonskem.
Peking se k samotným volbám příliš nevyjadřoval. The New York Times napsal, že se Čína poučila z minulých let. Podle amerického deníku se vždy větší aktivita Pekingu obrátila proti němu, co se týče mínění Tchaj-wanců.
Po oznámení výsledků voleb pouze Čínský úřad pro záležitosti Tchaj-wanu zopakoval, že Peking bude nadále vystupovat proti jakýmkoli pokusům o nezávislost Tchaj-wanu. Odhodlání Číny na ochranu svého uzemí a suverenity je „pevné jako skála“, píše se v prohlášení vydaném státní tiskovou agenturou Xinhua.
Dosavadní tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou, který již odsloužil dva mandáty a nemůže znovu kandidovat, odstoupí z funkce 20. května. Cchaj bude bude teprve druhou hlavou státu, která není z Národní strany (Kuomintangu). Ta vládla autoritářsky na Tchaj-wanu až do demokratických reforem v osmdesátých letech.
