Hodnocení fungování evropských zemí byla podle Szydlowé prováděna Evropskou komisí už dříve, i když ne takovým způsobem, jako je tomu nyní v případě Polska.
Šéfka vlády ujistila, že středeční rozhodnutí je přesně to, co jí rovněž ve středu řekl předseda komise Jean-Claude Juncker, tedy „běžný postup, jaký Evropská komise podniká v různých záležitostech. To znamená rozhovory, kontrola dokumentů.“
EK ve středu oznámila, že zahájila proces, jehož cílem je zhodnotit aktuální situaci v Polsku v souvislosti s kroky tamní nové vlády, které vyvolaly obavy z možného omezování ústavního soudu a veřejnoprávních médií (psali jsme zde).
Je to vůbec poprvé, co se komise rozhodla tento mechanismus uplatnit od jeho ustavení v roce 2014. Teoreticky může vést až k omezení hlasovacích práv Polska v unii, ale představitelé EK i polské vlády uvedli, že jde jen o „standardní proceduru“ s cílem získat informace.
KOMENTÁŘ: Polsko v karanténě je hodně špatná zpráva i pro nás |
„Netvrdím, že jsme neudělali žádné chyby nebo že některé věci nemohly být udělány jiným způsobem,“ připustila dnes polská premiérka. Nicméně už ve středu večer hájila kroky svého kabinetu, který podle ní realizuje program, „který si vybrali Poláci v demokratických volbách, a to je třeba respektovat“.
Nová polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) po podzimním nástupu díky většině v obou komorách parlamentu rychle schválila některé změny v zákonech, které se týkají především ústavního soudu a veřejnoprávních médií. Opozice ji obvinila, že si těmito kroky snaží upevnit moc v justici a ve sdělovacích prostředcích.
K omezení práv členské země, která porušuje hodnoty EU, stačí rozhodnutí kvalifikované většiny členy. Předtím by však musel blok 28 států jednomyslně rozhodnout, že Varšava soustavně a dlouhodobě porušuje základní evropské hodnoty. Maďarsko, které v minulosti čelilo podobným pochybám jako nyní Polsko, už dalo najevo, že takový postoj nepodpoří.
