„Čelíme společným hrozbám a stále chceme, aby všechny země, v Evropě i na celém světě, spojily své síly k boji proti těmto hrozbám. Stále o to usilujeme,“ prohlásil ruský vůdce v rozsáhlém rozhovoru, který vyšel v pondělí.
„Nemluvím jen o terorismu, ale také o zločinu, o obchodu s lidmi, o ochraně životního prostředí a mnoha dalších výzvách,“ dodal Putin s tím, že to však nemusí znamenat, že Moskva by měla souhlasit se vším, „co ostatní rozhodnou“.
Rusko od konce loňského září podniká letecké údery v Sýrii a podle Moskvy útočí na islamistické cíle. Některé západní země se však domnívají, že cílem Rusů je pomoci syrskému prezidentu Bašáru Asadovi, aby se udržel u moci, uvedla agentura Reuters. Spojenci pod vedením USA provádějí nálety na islamisty v Iráku a Sýrii již od roku 2014.
Spojené státy chtěly evropský trůn, opřel se Putin do NATO
Jak Putin nyní prohlásil, k vzestupu terorismu v Iráku a Libyi přispěly předchozí operace Západu v těchto zemích i v dalších státech. Opřel se rovněž do rozšiřování NATO k hranicím s Ruskem a uvedl, že rozpínavost Západu po studené válce má na svědomí zhoršení mezinárodních krizí.
„Před pětadvaceti lety padla Berlínská zeď, ale neviditelné zdi se přesunuly do východní Evropy. Vedlo to k oboustranným nedorozuměním a obviňování, ze kterého pramení všechny krize,“ prohlásil šéf Kremlu.
Přijetí středoevropských zemí do Severoatlantické aliance podle něj sloužilo k tomu, aby Západ v čele se Spojenými státy definitivně porazil Sovětský svaz a „posadil se na evropský trůn“. Kdyby na něm neseděl, žádná se současných krizí by podle Putina nepropukla.
Hranice nejsou důležité, míní prezident o anexi Krymu
Putin se před německými novináři rozhovořil také o krizi na východě Ukrajiny a anexi Krymu, který Moskva od jara 2014 považuje za součást Ruska.
„Hranice a území států pro mě nejsou důležité, zajímá mě osud lidí,“ odpověděl na otázku, zda je podle něj v pořádku jednostranně zabrat část území suverénního státu.
Kyjevský převrat podle šéfa Kremlu vyvolal mezi 2,5 miliony Rusů žijících na poloostrově strach. Ruští vojáci v neoznačených uniformách proto „zabránili ukrajinským vojákům v potlačování svobody projevu tamních lidí“ a následné referendum údajně potvrdilo, že zábor Krymu je zcela v pořádku.
