Vyplývá to z dat z let 2007 až 2013, která nyní zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky.
Ještě před osmi lety bylo všech cyklů asistované reprodukce, které ženy podstoupily, více než sedmnáct tisíc, v roce 2013 počet překročil 32 tisíc. To svědčí o rostoucím počtu zájemců i větší snaze párů dosáhnout početí dítěte více pokusy. Umělé oplodnění se málokdy povede na první pokus, zdravotní pojišťovny hradí tři až čtyři cykly.
V roce 2007 se snažilo o umělé oplodnění 438 žen mezi pětatřicítkou a čtyřicítkou. V roce 2013 už jich byla bezmála tisícovka. Úspěšnější však je umělé oplodnění u žen do 35 let.
Z materiálu je patrné, že roste i počet mužů, kteří se potýkají s problémem se spermiemi. Buď jich mají málo, či vůbec žádné, nebo jsou málo pohyblivé, takže oplodnění běžnou cestou není možné.
„Je patrné, že zřejmá patologie muže kvůli spermiím se vyskytla ve více než polovině všech základních cyklů asistované reprodukce,“ uvádí ve zprávě Karel Řežábek, odborný garant z Národního registru asistované reprodukce.
Před rokem předložila šestice poslanců návrh, aby dárci vajíček a spermií přišli o anonymitu. Vláda to ale letos v lednu odmítla. „Nejsou zohledněna práva rodičů dítěte, neplodného páru, který podstoupil asistovanou reprodukci,“ uvedl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (více čtěte zde).
Ročně se díky asistované reprodukci v České republice narodí zhruba pět až šest tisíc dětí. Od prvního českého dítěte „ze zkumavky“ z roku 1982 jich takto v ČR přišlo na svět několik desítek tisíc.
