Seznam obsahuje celou řadu cílů určených pro „systematickou destrukci“ ve velkých městech „včetně výslovného zaměření na civilní obyvatelstvo“. K úderům měly být použity i jaderné zbraně.
Zkuste si, jaké by to bylo, kdyby atomová bomba vybuchla v Praze |
Například 179 cílů se nachází v Moskvě, 145 v tehdejším Leningradu a 91 ve východním Berlíně, píše server New York Times. Cíle jsou identifikovány číselnými kódy které vždy korespondují s konkrétní lokací.
Odtajněné údaje, zpřístupněné veřejnosti v souladu s archivními zákony USA, mají 800 stránek (v angličtině je najdete zde). Mezi místa určená k destrukci bylo zařazeno 1200 měst v tehdejším sovětském bloku od východního Německa až po Čínu. Každé z nich má pořadové číslo podle významu, jedničkou je označena Moskva, dvojkou Leningrad.
Cílem byla i vojenská letiště v Československu
V tehdejším Československu byla hlavním terčem Praha s pořadovým číslem 61 a s 69 cíli určenými ke zničení. Další cíle byly v okolí hlavního města v Berouně, Kladně, Kralupech nad Vltavou, Králově Dvoře, Neratovicích, Psárech, Radotíně, Roztokách, Slaném a Štěchovicích.
Pro potenciální letecký úder byla určena také vojenská letiště v Dobřanech, Holešově, Košicíc, Milovicích, Mimoni, Pardubicích, Piešťanech, Kbelích, Ruzyni, Vodochodech, Přerově, Trenčíně a Žatci.
Pro cíle ve východní Evropě měly být použity bomby, které by měly ve srovnání s pumami pro SSSR nižší ničivou sílu, zejména z „politických a psychologických důvodů“, uvádí americký archiv.
Útoky amerického letectva mohly být zasazeny s použitím jaderných pum o síle 1,7 až devět megatun. Americké velení tehdy požadovalo i nálože o síle 60 megatun, které chtělo použít s cílem zastrašení a v případě náhlého sovětského útoku. Nálož o síle jedné megatuny má sedmdesátinásobnou ničivou sílu ve srovnání s bombou svrženou v roce 1945 na japonskou Hirošimu.
