Konkrétně Hajn požadoval za nezákonné stíhání jeden a půl milionu korun, za nepřiměřenou délku řízení 20 tisíc korun a za vazbu 480 tisíc korun.
Soudkyně Irena Saralievová původní verdikt změnila jen ohledně náhrad řízení, kdy Hajnovu advokátovi Janu Hájkovi přiznala 21 tisíc korun za zastupování klienta u soudu prvního stupně. Jinak konstatovala, že částka 255 200 korun je odpovídající obtížím, které Hajnovi stíháním vznikly.
Rozhodla tak i přesto, že na rozdíl od soudu prvního stupně uznala, že si Hajn vazbu, ve které trávil téměř rok, nezavinil. „Žalobci nelze přičítat zavinění vazby jeho vlastním jednáním. Je známo, že pobýval v zahraničí, ale odjel několik let před tím, než byl stíhán. Tam se nijak neskrýval a nebránil se zatčení,“ řekla při odůvodnění rozsudku.
Hajn byl jedním z obviněných v případě takzvané loupeže století, při které maskovaný gang v září 2002 přepadl vůz bezpečnostní agentury a odcizil z něj 154 milionů korun.
Trestní stíhání Hajna začalo až v roce 2010, v době, kdy se skrýval na blíže neznámém místě v Dominikánské republice. Soud prvního stupně ho nejprve potrestal v nepřítomnosti deseti lety vězení. Po svém zatčení a převozu do České republiky ale Hajn využil svého práva a požádal o obnovu řízení.
Soudce Městského soudu v Praze Stanislav Králík v obnoveném procesu konstatoval, že se nepodařilo prokázat, že Hajn čin spáchal (více čtěte zde). Soudy zprostily obžaloby i další obžalované z loupeže století Tomáše Půtu, Maroše Šuleje a Antonína Saletu, zaměstnance poškozené bezpečnostní agentury. Peníze, které byly z vozu odcizeny, se nikdy nenašly.
