Příští rok zaměstná metropole o necelých 120 lidí víc než letos. Třeba městská organizace Ropid jich má přijmout patnáct, magistrát čtyři, další pracovníky najmou i domovy pro seniory či záchranka. Náklady na mzdy tak vzrostou o 167 milionů.
Nejvíc z této sumy, 92 milionů korun, půjde na odměny pracovníků magistrátu.
Poslední tři roky se Praze nedaří zkrotit největší položku rozpočtu - běžné výdaje. To jsou peníze, které dává Praha na úředníky, na provoz městské policie, záchranky, zoo, dopravního podniku nebo třeba i běžné opravy silnic a shrabování sněhu.
Už letos se tyto výdaje málem dotkly hranice 40 miliard a v příštím roce se mají zvýšit o další o 1,1 miliardy korun, přestože se inflace drží na velmi nízké úrovni. Je tak jasné, že provoz spolyká drtivou většinu peněz, které Praha dostává z výběru daní, od státu nebo sama vydělá. Přitom v minulých letech magistrát tyto útraty držel pod 35 miliardami korun nebo kolem této částky. Naposledy za vlády exprimátora Bohuslava Svobody (ODS) v roce 2013.
Vyšší výdaje? Kvůli Blance či metru
To, jak Praha šetří, je důležité kvůli investicím, protože pak jí zbudou peníze třeba na kvalitnější a delší síť metra. Letos je sice díl rozpočtu určený na nové silnice, mosty nebo parky a čistírnu odpadních vod vysoký - čítá zhruba 12,7 miliardy, ale to si magistrát může dovolit díky tomu, že se ekonomika zvedá a ministerstvo financí předpokládá, že se v roce 2016 zvýší výběr daní.
Návrh rozpočtu na následující rok 2016
|
Podle ekonomické náměstkyně Evy Kislingerové (ANO) se běžné výdaje zvyšují především kvůli novým velkým stavbám, jako je tunel Blanka či prodloužení metra A.
„Z toho téměř miliardu snadno vysvětlíme následujícími položkami: 418 milionů je zvýšená kompenzace pro dopravní podnik, 239 milionů zvýšená státní dotace na pražské školství, 88 milionů zvýšené výdaje v oblasti kultury a cestovního ruchu,“ vysvětlovala zvýšení části běžných výdajů Jitka Bendová z týmu náměstkyně.
Ještě doplnila, že se náklady zvedly také v sociální oblasti, zdravotnictví, o 43 milionů třeba v resortu sportu a o dalších 40 milionů v oblasti bezpečnosti.
Opoziční ODS už oznámila, že se pokusí běžné výdaje na jednání zastupitelstva snížit, a to celkem o tři čtvrtě miliardy.
„Škrtat by se mělo v dopravním podniku a i v rámci Ropidu - tady v silniční dopravě vidíme úspory ve výši 25 milionů a v železniční 35 milionů,“ uvedla předsedkyně klubu ODS Alexandra Udženija. A v samotném dopravním podniku vidí možnost spořit na úrovni 200 až 300 milionů.
„A pak dále v oblasti vnitřní správy, což je personální obsazení a provoz úřadu, můžeme ušetřit další 80 milionů. Více zaměstnanců, než je třeba, vidíme například v Institutu plánování a rozvoje nebo v dopravní agendě,“ dodala.
Nechápe, proč magistrát zvyšuje počty úředníků, když část agendy převádí na městské části. Podle ní by měl magistrát omezit počet zaměstnanců, nechat si kvalitní úředníky a ty pořádně odměnit. A to je i motivace rady, proč zvyšuje odměny úředníkům, chce na bonusy přilákat lepší zaměstnance a nabídnout jim vyšší než jen tabulkový plat. Přesto je evidentní, že původní prohlášení primátorky Adriany Krnáčové (ANO) o oklešťování úřadu, dokonce až o třetinu, vyznívá prozatím naprázdno. Praha volí úplně opačnou strategii.
Předseda klubu ČSSD Karel Březina upozornil, že se radní snažili spořit. Původně se totiž v rozpočtu objevily běžné výdaje vyšší zhruba o dvě miliardy - ty politici při sestavování rozpočtu vyškrtali. I on cítí, že rostoucí běžné výdaje jsou problém města.
„Budeme to muset řešit. Zamyslel bych se nad příjmovou stránkou rozpočtu - například ČSSD dlouhodobě říká, že by se měl navýšit koeficient daně z nemovitosti, který je nejnižší v celé republice,“ uvedl Březina.
Ušetřete na sportu, navrhují piráti
Lídr opozičních pirátů Jakub Michálek by ještě lépe nakládal s nemovitostmi města, odbor majetku by podle něj mohl na jeho pronájmu více vydělávat. A developeři by se podle něj měli častěji a více podílet na investicích třeba do rozvoje dopravní nebo kanalizační sítě, protože tím by Praha snížila své výdaje.
V aktuálním rozpočtu na příští rok by Michálek snížil výdaje na Technickou správu komunikací (TSK) nebo by snížil osmdesátimilionovou sumu určenou na projekt Praha - Evropské město sportu, a to na 50 milionů.
