Za projektem stojí iniciativa The African Forest Landscape Restoration. Sto milionů hektarů pozemků by se mělo přeměnit v lesy během patnácti let. Lesním porostem by tak mělo být celkem osázeno území o velikosti Egypta. Projekt miliardou dolarů podpoří Světová banka, další 600 milionů dolarů pak na obnovu lesů půjde ze soukromého sektoru. Část financí by mělo poskytnout také Německo, píše server The Guardian.
Klimatická konference má první návrh dohody. Závan optimismu, zní z Paříže |
Africké země pro unikátní projekt poskytnou pozemky. Etiopie, Demokratická republika Kongo, Keňa, Niger, Uganda a Burundi dohromady přislíbily 42 milionů hektarů, což je území větší, než rozloha Německa (více o projektu najdete v angličtině zde).
Zástupci všech zúčastněných zemí se shodují, že plošná výsadba stromů bude mít pro Afriku celou řadu pozitivních důsledků. Od projektu si slibují například zpomalení desertifikace, zlepšení úrodnosti půdy, větší dostupnost zdrojů pitné vody či zvýšení biodiverzity a odolnosti vůči dopadům klimatických změn.
„Obnova naší země přinese prosperitu, příležitosti a pocit bezpečí. S projektem obnovy lesů budeme svědky rozvoje zemědělství ve venkovských oblastech. Dojde k diverzifikaci zdrojů obživy a zlepšení života lidí,“ slibuje si od projektu zalesňování rwandský ministr pro přírodní zdroje Vincent Biruta.
Nový Kjótský protokol
Na probíhající klimatické konferenci v Paříži se až do 11. prosince představují dílčí projekty zaměřené na obnovitelné zdroje energie a boj s následky změn klimatu. Hlavním výstupem by však měla být obdoba Kjótského protokolu, jejímž cílem bude udržet oteplování klimatu pod hranicí dvou stupňů Celsia v porovnání s předindustriální érou.
V Arktidě se zrodil pizzly, nešťastné dítě klimatické katastrofy |
Před oteplováním varoval v pondělním projevu v rámci konference generální tajemník OSN Pan Ki-mun. „Hrozí nám klimatická katastrofa,“ uvedl Pan Ki-mun s tím, že by ze summitu měla vzejít „důvěryhodná a spravedlivá dohoda“ o snižování emisí skleníkových plynů. „Svět od vás očekává víc než polovičatá opatření,“ apeloval generální tajemník na zástupce delegací. Vyslovil se také pro přísnou kontrolu závazků, které z klimatické konference vyplynou.
Návrh textu konečné dohody již o víkendu představili vyjednavači zúčastněných zemí. Text však stále obsahuje velké množství sporných bodů (více zde). Neshoda prý trvá například ohledně dlouhodobého závazku o maximálním nárůstu globální teploty v porovnání s předindustriálním obdobím. Státy se přou o to, zda budou v konečné dohodě uvedeny dva stupně Celsia, nebo 1,5 stupně, jak požadují malé ostrovní státy.
Několik zemí nepředstavilo své závazky
Představitelé OSN v pátek uvedli, že obdrželi závazky od 184 ze 195 zemí, které ratifikovaly Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Mezi těmi, kdo závazky nepředstavili, jsou válčící Sýrie, izolovaná komunistická Severní Korea, která se konference neúčastní, či nestabilní Libye.
OBRAZEM: Zelené plíce Afriky mizí, Nigerijci je likvidují holýma rukama |
Nepřipojil se ani Nepál, který jindy bývá aktivním účastníkem ekologických jednání, ale letos se vypořádává s následky ničivého zemětřesení (vše o zemětřesení zde).
Závazky nepředložily také některé socialistické země Latinské Ameriky, podle nichž je zlepšení světového ovzduší úkolem vyspělých západních zemí. Největšími zeměmi, které ještě nezveřejnily své závazky, jsou Uzbekistán a Venezuela, jež je velkým producentem ropy a často kritizuje Západ za to, že dostatečně nebojuje proti globálnímu oteplování.
