Tři roky jezdili do Prahy žádat o peníze a vyjednávat podporu pro obnovení jedné z dominant Zlína, Památníku Tomáše Bati. Teď zástupci zlínské radnice konečně uspěli.
„Nevím, co hrálo roli, ale jasné je, že v Praze pochopili obrovský význam této budovy. Málokdo si uvědomuje, že nejde jen o chloubu Zlína nebo republiky, ale že je uznávaná odborníky v celé Evropě,“ prohlásil primátor Miroslav Adámek.
Ministerstvo kultury slíbilo, že městu pošle částku 32 milionů korun. Zbývá „jen“ podepsat dohodu a pak čerpání dotace schválit v radě i na zastupitelstvu.
Všechno se má stihnout ještě do konce letošního roku. Současně by mělo být schváleno i stavební povolení tak, aby v příštím roce už mohla vybraná firma začít budovu rekonstruovat.
Architekt: Chceme památníku vrátit jeho krystalickou podobu
Cílem je proměnit ji do dvou až tří let do podoby, kterou jí vtiskl slavný architekt František Lydie Gahura v roce 1933.
Tehdy působila jako velký studený skleník, což byl architektův záměr. Navrhl ho jako poctu zlínskému podnikateli Tomáši Baťovi, jako připomínku jeho tragické smrti i jako výkladní skříň baťovského podnikání.
Použil přitom typicky baťovský železobetonový skelet, který vyplnil sklem.
Později ale čistý ráz budovy znehodnotily stavební úpravy, hlavně nevzhledné přístavby.
Z památníku se stal Dům umění a sídlo v něm našla Filharmonie Bohuslava Martinů i Muzeum jihovýchodní Moravy.
Odstraní úpravy z padesátých let
Právě kvůli nepříliš šetrným zásahům si chystaná proměna vyžádá vysoké investice.
Památkáři i architekti se navíc na několika diskusích shodli, že jiná varianta neexistuje. Úpravy, které by nevedly k návratu do původní podoby, by totiž budovu jen poškodily.
Radnice tak nebude vypisovat žádnou architektonickou soutěž a po dopracování studie může rovnou hledat stavební firmu. Ta by měla odstranit úpravy z 50. let, což jsou zmíněné vnější přístavby i vnitřní příčky nebo interiér z koncertního sálu.
„Chceme památníku vrátit jeho krystalickou podobu. Protože právě jednoduchost, velkorysost a ryzost tohoto díla připomíná povahu Tomáše Bati. A jakákoliv aktualizace by pak byla proti tomuto duchu,“ vysvětlil architekt Petr Všetečka, který zpracoval studii na proměnu budovy.
Náklady budou 70 milionů
Radnice ale bude muset sehnat ještě nezanedbatelnou částku - přislíbená dotace totiž tvoří necelou polovinu předpokládaných nákladů. Ty se zatím odhadují na 70 milionů korun.
Chybějící peníze chce Zlín získat z různých zdrojů, jednou z možností je dotace z Evropské unie.
Další finance by měla přinést veřejná sbírka nazvaná Zlíňané sobě. Zatím je v ní 144 tisíc korun, které poslali tři dárci. Teď, když je zahájení obnovy jisté, chce magistrát požádat přispěvatele ještě výraznějším způsobem než dosud. S finančním příspěvkem by podle Adámka mělo počítat i město.
Pro obyvatele Zlína se toto místo stalo symbolem kultury i věhlasné baťovské architektury hned po svém vzniku. Jako centrum kultury ho ale vnímali i později.
„Někde v mozku mám pořád zavěšený junkers, který tam visel od stropu. Bylo to letadlo, v němž havarovali v roce 1932 Tomáš Baťa a pilot Jindřich Brouček,“ zavzpomínal před lety zlínský básník a výtvarník Jaroslav Kovanda.
Replika zmiňovaného letounu by měla být jedním z exponátů, které budou součástí opraveného památníku.
