Na hranicích Belgie se neprovádějí téměř žádné kontroly, mluví se tu stejným jazykem jako ve Francii, která je terčem džihádistů. Politická rozpolcenost mezi francouzsky a nizozemsky hovořícím obyvatelstvem země navíc zapříčinila, že byrokracie v oblasti justice a bezpečnosti rozbujela. V Belgii existuje komplikovaná síť úřadů, která brání účinnému boji s extremismem.
„Musíme toho dělat víc a musíme to dělat lépe,“ uvedl premiér Charles Michel ve čtvrtek před poslanci, když ohlašoval balíček opatření pro boj s islamistickým extremismem.
Nejvyšší stupeň pohotovosti zůstane v Bruselu i v úterýV Bruselu bude v úterý nadále platit nejvyšší stupeň pohotovosti, který byl v sobotu vyhlášen kvůli bezprostřední hrozbě teroristického útoku. Školy a metro v belgické metropoli by se měly otevřít ve středu, uvedl podle agentur belgický premiér. V souvislosti s pařížskými útoky v Paříži byl v Belgii obviněn čtvrtý člověk. Muž byl mezi 16 zadrženými v neděli, ostatních 15 bylo propuštěno, sdělila prokuratura. |
Výzvy k navýšení početních stavů soudců a policistů zaznívají v Belgii už léta. Změny jsou však pomalé a to kvůli sporům jednotlivých politických táborů i úsporným opatřením. Kvůli roztříštěné komunální správě v Bruselu i celého belgického soudního systému vznikají často při řešení bezpečnostních problémů spory o věcnou i územní příslušnost.
Zločinci navíc využívají otevřených evropských hranic, a působí tak často v několika zemích najednou, což policisté na rozdíl od nich nemohou. „Poohlížejí se po místech, kde by se mohli snáze skrýt před svými protivníky,“ říká Edwin Bakker, ředitel Střediska pro výzkum terorismu a protiteroristického boje na univerzitě v Leidenu.
Zbraně a byrokracie
Belgičana Abdelhamida Abaaouda, který je považován za strůjce atentátů v Paříži, zabili ve středu při razii na předměstí Saint-Denis. Belgie a Francie stále pátrají po Francouzovi Salahovi Abdeslamovi, který dlouhodobě žil v Bruselu.
Teror v PařížiPŘEHLEDNĚ: Vše, co víme o vražedných útocích v Paříži NÁKLADY: Útok v Paříži teroristy nestál ani 200 tisíc KOMPENZACE: Paříž za každou oběť platí až 30 tisíc eur OBRAT: Francie se otáčí k Rusku STRŮJCE: Policie podezírá belgického džihádistu ČEŠKA V PAŘÍŽI: Lidé se bojí, ale život tu jde dál MOLENBEEK: Bruselská čtvrť je líhní islamistů SALMAN: Džihádistu z videa kdysi pokřtili COURCOURONNES: Reportáž z atentátníkovy čtvrti STADION: Teroristé chtěli vraždit na fotbale POLITOLOG: Z útoků může těžit Le Penová ANALYTICI: Islámský stát změnil taktiku OBĚTI: Studentka či hudební kritik |
Oba muži vyrostli v chudé čtvrti Molenbeek a jejich rodinné domy stojí jen pár kroků od místní policejní stanice (více o problémové čtvrti čtěte zde). Abdeslamův bratr Brahim se odpálil při sebevražedném útoku. Bilal Hadfi, další sebevražedný atentátník z Paříže, rovněž žil v Bruselu.
Až do roku 2006 měla Belgie v porovnání se zbytkem Evropy velmi liberální zákony o zbraních. Do belgického podsvětí se navíc dostala řada zbraní používaných v 90. letech během válek na Balkáně. Na místní ministerstvo spravedlnosti také těžce dopadla úsporná opatření, která ho zanechala neschopné účinně zasáhnout u kořenů problému.
„V Bruselu je poměrně jednoduché dostat se k těžkým zbraním,“ říká Brice De Ruyver, profesor kriminologie z univerzity v Gentu, který v letech 2000 až 2008 působil jako poradce belgického premiéra pro otázky bezpečnosti. Postih ilegálního obchodu se zbraněmi se podle něj příliš dlouho zanedbával.
Brusel je jednou z devatenácti obcí Bruselského regionu a má šest policejních obvodů, což ztěžuje koordinaci zhruba milionové metropole. Navzdory úsilí, které vedlo ke snížení počtu policejních obvodů z devatenácti na šest, považují mnozí v době, kdy je třeba jednotně bojovat proti extremismu, současný stav za anachronismus. „Talent a lidská síla je v obvodech nerovnoměrně rozložená. Chybí hlavně tam, kde je potřebujeme nejvíc, zvlášť v Molenbeeku,“ říká De Ruyver.
Nepovedená integrace
Policie navíc extremistickou ideologii podceňovala. Vůdce islamistické radikální skupiny Sharia4Belgium (Šaría pro Belgii) řídil po léta jednu z nejmocnějších evropských organizací, které rekrutují bojovníky do Sýrie. Za vedení teroristické skupiny byl však na dvanáct let do vězení odsouzen až letos. „Sharia4Belgium byla schopná beztrestně působit až příliš dlouho,“ říká De Ruyver.
Premiér Michel nyní slíbil tvrdě zasáhnout proti mešitám hlásajícím radikální názory. Jejich vliv se však začal šířit hlavně kvůli neúspěšné integraci více než 650 tisícům belgických muslimů.
„Část populace žije na okraji společnosti a nemá kontakt se zbytkem obyvatelstva,“ říká starostka Molenbeeku Françoise Schepmansová. „Dopustili jsme to,“ přiznává.
Slabým místem Belgie je v tomto ohledu podle mnohých jazykové rozdělení země. Celkem 6,5 milionu lidí žijících v severní oblasti Vlámska hovoří nizozemsky, 4,5 milionu lidí na jihu země ve Valonsku mluví francouzsky. Oba regiony přitom požívají značnou míru autonomie, která je považována za jedinou možnost, jak udržet dvojjazyčnou zemi pohromadě.
Snaha nerozzlobit svého partnera z druhé části země však často vede k naprosto neúčinnému rozhodování. „Je to noční můra,“ popisuje Bakker jazykové bariéry mezi státními úřady, které mají na starosti bezpečnost a justici.
Sloučené diskuseVážené čtenářky, vážení čtenáři, vzhledem k povaze diskusí o teroristickém útoku ve Francii se portál iDNES.cz rozhodl tyto diskuse spojit do jediné. Najdete ji pod všemi nově vydanými články. I v ní platí tato pravidla diskutování. Děkujeme všem, kteří diskutují slušně a k věci (třebaže kriticky). |
