NLD potřebovala nejméně 329 křesel, aby měla většinu, která jí podle Reuters umožní smést vládu bývalých generálů, kteří řídí Barmu od odchodu junty před čtyřmi lety. Podle agentury AFP opoziční strana Su Ťij získala 348 křesel a otevřela tak cestu k historické politické změně.
Zpravodajský server BBC News napsal, že sčítání hlasů stále pokračuje a nebude dokončeno ještě několik dní. Obsazeno je údajně nyní asi 80 procent volených míst v 664členném zákonodárném sboru. Čtvrtinu mandátů má podle barmské ústavy předem zajištěna armáda, která do roku 2011 v zemi diktátorsky vládla a která má stále silný vliv na politické dění v Barmě. Dosud vládnoucí Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP) obsadila zatím jen 40 křesel.
Su Ťij už jako vítězce voleb poblahopřál americký prezident Barack Obama i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Obama v telefonátu dlouho vězněnou vůdkyni opozice Su Ťij „ocenil za neúnavné úsilí a oběti, které po mnoho let přinášela na podporu mírovější a demokratičtější Barmy“, oznámil Bílý dům.
Prezidentské volby
Po potvrzeném vítězství Národní ligy pro demokracii se nyní pozornost rychle přesune k výběru kandidáta NLD na prezidentskou funkci. Dolní a horní komora parlamentu a také armáda budou mít po sečtení hlasů možnost nominovat svého prezidentského kandidáta, o nichž bude parlament následně hlasovat.
Su Ťij ale úřad prezidenta zastávat nemůže. O prezidentskou funkci se totiž nesmějí ucházet lidé, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství. Oba synové Su Ťij jsou britskými občany, stejně jako byl její zesnulý manžel. Su Ťij nicméně již prohlásila, že bude řídit zemi, bez ohledu na to, koho NLD oficiálně zvolí jako hlavu státu. „Nebude mít žádné pravomoci. Bude jednat v souladu s rozhodnutími strany,“ řekla.
Kabinet v čele s prezidentem Thein Seinem už ve středu přiznal porážku a blahopřál Národní lize pro demokracii k dosaženému výsledku. Ujistil, že bude výsledky voleb respektovat, a slíbil „mírové předání moci“. Také šéf vlivné barmské armády Min Aun Hlain ve čtvrtek slíbil, že bude s novou vládou spolupracovat.
Vojenská diktatura v zemi působila desítky let a až pod zahraničním tlakem předala v roce 2011 moc civilní vládě. Armáda si ale nadále drží v Barmě značnou moc. Kromě toho, že jí ústava automaticky zajišťuje 25 procent parlamentních míst, jmenuje vrchní velitel armády také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic. To vyvolává obavy do budoucna, protože Su Ťij má napjaté vztahy s šéfem armády, uvedla agentura Reuters.
