EU tvrdí, že zboží pocházející z území, která Izrael okupuje, nemůže být v Unii prodáváno jako zboží vyrobené v Izraeli. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu středeční rozhodnutí Evropské komise označil za „pokrytecké“. Izraelské ministerstvo zahraničí následně oznámilo, že vláda na protest přeruší několik probíhajících jednání s Evropskou unií.
Židovské osadyEvropská unie neuznává přítomnost Izraelců na Západním břehu, na Golanských výšinách ani ve východním Jeruzalémě jako legální. Izrael tato území obsadil za války v roce 1967 a jejich další osud měl být součástí rozhovorů s Palestinci a Syřany. Obojí ale zkrachovalo. Pouze s Palestinci Izrael v 90. letech vyjednal dohodu o částečné autonomii, takže část území Západního břehu Jordánu je pod kontrolou palestinské samosprávy. Izrael však na části tohoto území stále rozšiřuje osady, ve kterých žije přes 300 000 Židů. |
Ve čtrtek server Ynetnews informoval, že chystaná návštěva izraelského prezidenta Rivlina v sídle Evropské unie v Bruselu se neuskuteční. Rivlin měl pronést v Evropském parlamentu projev a měl se setkat s představiteli EU. Izraelská prezidentská kancelář zrušení Rivlinovy cesty do Bruselu potvrdila, neuvedla ale důvod.
S kritikou přišlo i izraelské velvyslanectví v Praze. „Je velmi překvapivé, že v době extrémního chaosu a nestability na Blízkém východě, kdy je Izrael terčem vlny teroristických útoků, Evropská unie považuje za vhodné přijmout vysoce politické a kontroverzní jednostranné směrnice proti Izraeli, který je jedinou stabilní demokracií v regionu,“ uvedla ambasáda v prohlášení zaslaném ČTK.
„Jsem v kontaktu s příslušnými úřady v České republice a s množstvím přátel, kteří stejně jako my cítí rozhořčení nad tímto diskriminačním krokem Bruselu, inspirovaným hnutím Bojkot, stažení investic a sankce (BDS),“ konstatoval velvyslanec Gary Koren s poukazem na sdružení propalestinských aktivistů, kteří bojují proti normalizovaným vztahům se židovským státem. „Spoléhám na mimořádné vztahy mezi našimi zeměmi a věřím, že Češi odmítnou tento diktát EU,“ dodal velvyslanec.
Jasné označení zboží
EU začala o zavedení jasného značení zboží z židovských osad na okupovaných územích usilovat už v době, kdy její diplomacii vedla Catherine Ashtonová. V roce 2013 byla ale kampaň zastavena na žádost amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, který se tehdy snažil obnovit mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci.
Rozhovory stále stagnují a nástupkyně Ashtonové Federica Mogheriniová otázku označování zboží znovu otevřela. Letos v dubnu Mogheriniovou požádalo o zavedení značek 16 unijních zemí, Česká republika ani Slovensko mezi nimi nebyly.
Británie, Belgie a Dánsko už zboží z osad prodávají s etiketou, na níž je to jasně vyznačeno. Jde hlavně o ovoce a zeleninu vypěstované v osadách v údolí Jordánu. Teď bude muset být zboží takto prodáváno ve všech zemích unie. Pokud výrobek neoznačí sami Izraelci, pak může etikety dodat země, kde se bude výrobek prodávat.
