První pětiletka Miloše Zemana na Pražském hradě skončí sice až za dva roky a 115 dní, ale v podhradí už se hromadí kandidáti, kteří by se mohli nebo chtěli postavit do voleb příští hlavy státu v roce 2018. Není jich právě málo.
Z tohoto důvodu, a také proto, že blížící se svátek 17. listopadu opět zvedne otázku, jestli Zeman „vládne“ dobře a důstojně, přichystaly redakce MF DNES a iDNES.cz pro čtenáře možnost, jak se k dění kolem hlavy státu vyjádřit.
Používáte aplikaci? Hlasujte kliknutím zde. |
S pomocí několika volebních expertů jsme připravili internetové hlasování, volbu prezidenta nanečisto. Nemůže zcela kopírovat skutečné volby, a tak je třeba brát i její výsledky, ale přesto jde o vážně míněnou unikátní sociologickou sondu. Její pravidla jsme přizpůsobili tak, aby přinesla reálná zjištění o Zemanově popularitě či o oblibě jeho případných protikandidátů.
Kandidáty do prezidentské „volby“ vybíraly redakce MF DNES a iDNES.cz. Je to tedy subjektivní výběr, ale postupovali jsme podle jasného kritéria. Do 13členného výběru se dostali muži a jedna žena, o kterých se od zvolení Zemana ve veřejném prostoru mluví jako o možných uchazečích pro prezidentskou volbu v roce 2018 a kteří buď výzvu přijali, nebo ji alespoň nevetovali.
V naší sestavě jsou ekonomové, politici, bývalý i současný prezident či kněz. Jedinou ženou je Jana Bobošíková, tradiční účastnice většiny volebních klání.
Na hlasování máte 24 hodin
Z této třináctky můžete v našem internetovém hlasování vybrat toho, kdo by měl Zemana vystřídat. Přičemž samozřejmě můžete zvolit možnost, aby stávající prezident na Pražském hradě pokračoval - i když oficiálně dosud neoznámil, zda se bude ucházet i o druhý mandát.
Internetové hlasování spustíme ve čtvrtek ve 12 hodin, „volební místnost“ uzavřeme o 24 hodin později, tedy v pátek ve stejnou hodinu.
V čem se naše volby od skutečných liší?
Především jiní budou voliči. „Anketa na internetu rozhodně není srovnatelná s běžným sociologickým průzkumem. Hlavním problémem je, že dává výrazně větší váhu názorům těch skupin občanů, které jsou tzv. „internetové“, zejména tedy mladší, vzdělanější městské populaci, ale také těm, kteří se na internetu často baví, někdy i na úkor jiných. To ale neznamená, že výsledky nemají vůbec žádný sociologický význam. Mohou odhalit, že kdesi ve společnosti existují větší skupiny nositelů určitých názorů, které se třeba zatím jevily jako okrajové,“ vysvětluje sociolog Jan Herzmann, jehož hlavním oborem zájmu jsou právě volby.
Pravidla volby
|
K prvnímu kolu skutečných prezidentských voleb v lednu 2013 dorazilo 5 143 966 lidí, jimž se podařilo odevzdat platný hlas. Internetovou populaci v Česku tvoří početně srovnatelná množina: sedm milionů lidí, jak uvádí ve své nejnovější zprávě společnost Gemius zabývající se měřením sledovanosti internetu.
Pokud však jde o věkové složení nebo vzdělání reálných a internetových „voličů“, už se obě skupiny rozcházejí. Internet je mladší (největší skupinu tvoří lidé mezi 35 a 44 lety) a vzdělanější (většina má střední nebo vysokoškolské vzdělání). V našich „volbách“ necháme hlasovat i mladší 18 let, tomu by komisaři ve skutečných volbách zabránili.
Zpravodajský portál iDNES.cz, jehož čtenáři budou hlasovat, navštíví v běžný den přibližně milion reálných uživatelů. To je tak velký počet lidí, že se od obecné internetové populace liší jen v detailech. „Oproti internetové populaci na iDNES.cz chodí mírně více mužů než žen, nejčastější věk je 20 až 39 let, maturita a VŠ vzdělání, města nad 20 tisíc obyvatel, regionálně pak nejvíc Praha a východ republiky včetně Hradce Králové a Pardubic,“ říká Jan Sladovník, marketingový specialista společnosti MAFRA, vydavatele iDNES.cz.
Pokud například pětina čtenářů iDNES.cz přijme účast v nabízených „volbách“ (účast při srovnatelných internetových projektech se obvykle pohybovala kolem 20 %), získáme hlasy desítek tisíc lidí. Výsledek však bude mít podle oslovených sociologů význam i při účasti nižší, řádově tisícové.
Jak omezit vliv Prahy?
Na rozdíl od skutečných voleb pořádáme jediné kolo, které simuluje první kolo prezidentské volby. V roce 2013 jej Zeman vyhrál v osmi krajích České republiky, v šesti pak triumfoval jeho pozdější finálový soupeř Karel Schwarzenberg. Ve druhém kole už Schwarzenberg měl z krajů převahu jen v Praze, v každém z ostatních regionů bylo více voličů Miloše Zemana.
Prezidentské volby nanečistoNa „volební“ lístek se dostanete kliknutím na titulek tohoto boxu |
Tuto okolnost je důležité si uvědomit při posuzování relevance výsledků našich „voleb“. V hlavním městě je totiž nejpočetnější internetová populace a dá se předpokládat, že tady Zemanovi stejně jako před dvěma roky nebudou „voliči“ úplně nakloněni.
Právě proto, abychom mohli eliminovat internetovou početní přesilovku Pražanů (a také dalších velkých měst jako Brna či Ostravy) při prezentaci výsledků, budou naši „voliči“ vyzváni, aby volili „po krajích“. Budeme zjišťovat, odkud na internetu volíte. Koeficient, kterým zvýhodníme kraje, kde se internet používá méně, vypočítáme podle reálné volební účasti v 1. kole prezidentské volby z roku 2013 v daných krajích (podle váhy kraje na celkovém výsledku voleb).
Každý čtenář může hlasovat jednou. Opakované hlasování naši technici odfiltrují.
Sociolog Jan Herzmann chce výsledky „voleb“ na iDNES.cz sledovat. „Pokud tento projekt neodhalí masivní podporu možného prezidentského kandidáta XY, neznamená to, že by nemohla existovat. Když ji ale odhalí, třeba mezi lidmi, kteří se běžných průzkumů nezúčastňují, jako jsou například příznivci extremistických uskupení, neměla by to oficiální věda přehlédnout. A kromě toho mohou být výsledky také docela obyčejně zajímavé,“ říká.
Výsledky začneme počítat ihned po skončení hlasování. Předpokládáme, že první čísla o vítězi zveřejníme na iDNES.cz v sobotu.
