Do roku 2020 utratí za výzbroj a výstroj desítky miliard. Její nákupy za pouhé čtyři roky spolknou zhruba dvaapůlnásobek toho, co letos.
MF DNES s pomocí šéfredaktora Armádních novin Jana Grohmanna zmapovala, co vlastně vojáci chtějí nakupovat.
„K nejdůležitějším zakázkám v oblasti vyzbrojování pozemních sil patří pořízení nových kolových obrněných velitelsko-štábních a spojovacích vozidel či pořízení bojových vozidel speciálních sil,“ sdělil bez dalších podrobností mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka.
Zřejmě půjde o dvacet obrněných pandurů a zhruba čtyřicet francouzských superobrněnců Titus, které jezdí na podvozku české Tatry. Stroje mimo jiné nahradí letité vozy Praga V3S se speciálními nástavbami a vyzbrojí se jimi 7. obrněná brigáda.
Pandur, Dingo, Kajman. Podívejte se na techniku české armády:
8. června 2017 |
„V případě bojových vozidel půjde o lehká, otevřená terénní auta pro 601. skupinu speciálních sil z Prostějova, jejíž vojáci jsou nasazováni v Iráku či Afghánistánu. V minulosti se uvažovalo o autech britské firmy Supacat, takže ty jsou favoritem,“ odhaduje Grohmann.
Gripeny českých vzdušných sil nedávno střežily ze základny v Keflavíku vzdušný prostor Islandu a zhruba dvousetkilometrový pás kolem ostrova.
Kromě pozemních jednotek poměrně výrazně posílí i armádní letectvo. Od Švédů pronajaté stíhačky Gripen získají laserový naváděcí systém, který umožní pilotům přesně zacílit nepřítele na zemi a zaútočit na něj pumami.
Na přelomu roku 2017 a 2018 do armádních hangárů přibude i dvanáct helikoptér určených k přepravě vojáků a materiálu. Zároveň ale budou vyzbrojené.
Ministerstvo si aktuálně vybírá stroje od čtyř zahraničních výrobců. „Vrtulníky mají plnit bojové, přepravní a podpůrné úkoly. Zároveň nechceme být závislí na nynější ruské technice,“ vysvětluje další mluvčí resortu Petr Medek. Modernizace čeká i podzvukové letouny L-159 Alca vyráběné českým Aerem Vodochody.
Možná nejdůležitějším projektem je dobudování systému nazvaného C4ISTAR. Díky němu mají vojáci v akci dokonalý přehled o bojišti. Od leteckého průzkumu, zpravodajců či dělostřeleckých pozorovatelů získávají informace o poloze spolubojovníků i nepřítele.
Co například chce armáda:
