Podpis smlouvy, která měla protonovému centru zaručit proplácení léčby nejméně 1650 pacientů ročně od největší zdravotní pojišťovny v zemi, podle soudu sice provázely nestandardní okolnosti, Pečenkovo jednání ale nebylo trestným činem. Státní zástupce ho vinil ze zneužití pravomoci, kterou protonovému centru zajistil velkou výhodu.
Bez smlouvy s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou by se přitom protonové centrum v Praze vůbec nemohlo začít stavět. Vyplynulo to z výpovědi jednoho z klíčových svědků, Jiřího Drbohlava z firmy Immorent. Ta poskytla protonovému centru, konkrétně firmě Proton Therapy Center Czech (PTCC) peníze na stavbu zdravotnického zařízení a na vybavení.
Schopnost protonového centra tyto peníze splácet předjímala právě smlouva o smlouvě budoucí s VZP. Protonovému centru zaručovala, že po dobu 15 let mu bude proplácet léčbu nejméně 1650 pacientů ročně.
„Jiný doklad o budoucím příjmu společnost neměla. Z našeho pohledu to bylo dostatečné,“ vysvětlil soudu v pondělí tehdejší jednatel Immorentu Drbohlav. PTCC nemělo jiné smlouvy, například s dalšími pojišťovnami, které by mu garantovaly zisk. Jak přiznal jeho spolumajitel Václav Laštovka, s jinými pojišťovnami v té době ani nejednali.
Antonín Pečenka u soudu
Rozhodující smlouvu o smlouvě budoucí uzavřel za VZP její tehdejší nucený správce Pečenka, který už dříve jako náměstek VZP s majiteli protonového centra o projektu jednal. Soudce Radek Mařík se zajímal, proč podpis smlouvy po letech se vlekoucích jednání načasovali právě na dobu, kdy byla VZP pod nucenou správou. „Nerozlišoval jsem, jaká je správa, jednal jsem s více ministry, s více náměstky,“ odpověděl Laštovka.
Smlouva byla podepsaná 26. dubna 2006 a podle obžaloby zajišťovala protonovému centru značný prospěch. Podle vědecké rady ministerstva je ale léčba vhodná jen pro několik desítek či stovek pacientů ročně, nikoli pro 1650 lidí každý rok. Pečenka jako nucený správce údajně neměl oprávnění ji podepsat.
Podmínky uvedené ve smlouvě VZP nechtěla plnit s poukazem na to, že je neplatná. S protonovým centrem se o ni soudila (více o sporu zde) a po Pečenkovi požaduje 1,6 milionu za právní zastoupení v této věci.
Sám Pečenka pochybení odmítá (čtěte zde). „Necítím se vůbec vinen. Státní zástupce si zřejmě nepřečetl smlouvu, to je jediné, co vám v tuto chvíli můžu říct,“ sdělil redakci iDNES.cz v pondělí ještě před vynesením rozsudku. Již dříve uvedl, že smlouva podle jeho názoru nezaručuje protonovému centru vůbec nic, vše je v ní podmíněno splněním určitých kroků. Vyčíslit, kolik peněz VZP smlouvou údajně slíbila, není snadné. Pojišťovna totiž měla proplácet 26 tisíc korun za jednu ozařovací frakci. Kolik frakcí by každý z 1650 potřeboval, závisí na konkrétní diagnóze.
