Do druhého pilíře vstoupilo asi 85 tisíc klientů. Nyní lidé dostanou své peníze zpět. Normu ještě čeká schválení Senátem a podpis prezidenta. Pravice vládě vyčítá to, že ačkoli chce druhý pilíř zrušit, nenabízí žádné jiné řešení důchodů. Koaliční zákonodárci naopak tvrdí, že druhý pilíř nebyl od počátku životaschopný a byl atraktivní jen pro lidi s vysokými příjmy.
Pro jeho zrušení hlasovalo 117 ze 143 přítomných poslanců, proti bylo 24 zákonodárců z TOP 09 a z ODS. Podle záznamu se hlasování zdrželi předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek a poslanec ANO Ivan Pilný.
„Jsem rád, že vláda plní důležitý závazek a podařilo se nám udělat definitivní tečku za druhým pilířem důchodového systému, nepovedeným experimentem Nečasovy vlády, o který byl mizivý zájem a který byl pro důchodový systém slepou uličkou. Peníze, které si lidé do druhého pilíře naspořili, dostanou zpět,“ uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Důchodové fondy by měly být podle návrhu zrušeny k červenci příštího roku a vstoupit do likvidace. Likvidace by měla být ukončena převedením peněz a zánikem fondů nejpozději začátkem ledna 2017. Peníze si budou moci lidé nechat převést na účet, poslat poštovní poukázkou nebo převést jako příspěvek do dobrovolného třetího pilíře.
Pokud si klient druhého pilíře bude chtít zachovat procentní výměru státního důchodu, bude si muset důchodové pojištění doplatit.
Nečasovo dědictví
Druhý důchodový pilíř prosadila pravicová vláda Petra Nečase (ODS). Od roku 2013 mohli lidé přesměrovat tři procenta odvodů ze státního systému do vlastního spoření u penzijních společností, částku ve výši dvou procent odvodů museli přidat ze svého.
Zatímco levice říká, že druhý pilíř vysává peníze ze státního průběžného financování penzí, které je schodkové, pravice poukazuje na to, že objem peněz v celém důchodovém systému zvyšuje.
Zatraktivnit třetí důchodový pilíř by měl doprovodný zákon. Tuto normu by měli poslanci schvalovat na mimořádné schůzí, která začne příští úterý.
Penzijní připojištění se státním příspěvkem, tedy třetí pilíř penzijního systému, mělo na konci letošního prvního pololetí 4,44 milionu lidí. Doplňkové penzijní spoření, které je od roku 2013 nahradilo, mělo 291 tisíc lidí.
Na starobní důchody stát loni vynaložil podle státního závěrečného účtu 314,7 miliardy korun, což bylo zhruba o pět miliard meziročně více. Výdaje na starobní důchody loni představovaly dvacet šest procent všech výdajů rozpočtu a 46 procent všech výdajů povinných ze zákona. Státní závěrečný účet dále uvádí, že průměrný plný starobní důchod loni vzrostl o 104 korun na 10 714 korun. Česká správa sociálního zabezpečení zajišťovala výplatu 2,4 milionu plných starobních důchodů a zhruba sedmnáct tisíc poměrných důchodů.
