Na druhém místě s 4,42 procenta hlasů skončila občanská aktivistka Taccjana Karatkevičová, uvedla podle agentury AFP na tiskové konferenci šéfka volební komise. Volební účast podle ní byla 86,75 procenta.
Lukašenkovi k volebnímu vítězství poblahopřál ruský prezident Vladimir Putin. Výsledky hlasování podle něj potvrdily Lukašenkovu „vysokou politickou autoritu a důvěru, které se těší mezi obyvatelstvem“.
Běloruská opozice vyzvala mezinárodní společenství, aby výsledky voleb neuznalo. Mikalaj Statkevič, Uladzimir Njakljajev a Anatol Ljabedzka označili hlasování za představení pečlivě zorganizované režimem.
„Státní moc se uchýlila k dalšímu podvodu, je to výsměch občanům Běloruska. Vyzýváme mezinárodní společenství, aby právě takto volby hodnotilo a v žádném případě je neuznalo,“ tlumočil názor opozice Njakljajev.
Vůdce opoziční Sjednocené občanské strany Ljabedzka varoval evropské státníky, aby běloruský režim nepovažovali za legitimní. Právě k tomu se ale podle západních diplomatů schyluje.
Opoziční vůdci proto v Minsku vyhlásili protestní kampaň nazvanou „Moc lidu“, jejímž cílem je podle Statkeviče „navrátit běloruskému lidu ukradenou státní moc“. Součástí kampaně mají být i pouliční protesty, první z nich se plánuje na listopad.
Asi stovka příznivců opozice se v neděli po uzavření volebních místností sešla v Minsku, aby dala najevo svou nespokojenost s výsledky.
„Lukašenko si sám nastavil tyto volby, určil si své protivníky a určil si rovněž počet procent, které dostane,“ uvedl podle agentury AP jeden z demonstrantů.
Evropská unie a USA údajně uvažují o zmírnění sankcí proti Bělorusku, které má být odměnou za částečnou předvolební amnestii a za podíl Lukašenka na zprostředkování míru v ukrajinském Donbasu. Jedenašedesátiletý Lukašenko byl zvolen popáté a stojí v čele bývalé sovětské republiky už 21 let.
„Nikdo z nás z toho výsledku není překvapený,“ poznamenal český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s tím, že nyní bude důležité dostat do rukou popis dění okolo voleb a názor organizací, které na jejich průběh dohlížely. Na základě zhodnocení pak bude možné rozhodnout, zda EU začne skutečně činit kroky k určitým změnám postoje k běloruskému režimu.
Propuštění politických vězňů a další dění z poslední doby podle Zaorálka ukazuje, že Bělorusko o spolupráci s EU stojí. „Myslím, že bychom to neměli nechat bez odezvy,“ řekl ministr. Je podle něj povinností Evropy snažit se o plnohodnotnější vztahy s Minskem.
Podle diplomatických zdrojů se nyní uvažuje například o možnosti sankce na čtyři měsíce přerušit. „Dnes podle mě nerozhodneme, také proto, že je příliš brzo na monitoring, to bude chvíli trvat,“ poznamenal Zaorálek při příchodu na pondělní zasedání ministrů zahraničí EU.
