„V Lidicích je vše symbolem, památník dětským obětem i nová vesnice. Náš památník by měl být symbolem odvahy nezlomit se, odejít a bojovat. A bohužel i symbolem toho, jak jsme se k Josefu Horákovi a Josefu Stříbrnému zachovali,“ řekl ČTK předseda Spolku pro vybudování památníku Miroslav Kaliba.
Horák a Stříbrný jako jediní z přeživších nezískali poválečnou kompenzaci. Mnohé lidické vdovy byly proti tomu, aby se letci po válce vrátili do obnovených Lidic.
Na druhou stranu, když byl Stříbrný po roce 1948 jako většina příslušníků západního odboje uvězněn, propustili ho po přímluvách lidických žen. Po obou letcích jsou v Lidicích od roku 1990 pojmenované ulice, v recepci muzea Památníku Lidice mají pamětní desku.
Jména letců se stala Lidicím osudná
Záminkou pro vyhlazení Lidic nacisty se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha dne 27. května 1942.
Do rukou gestapa se dostal milostný dopis adresovaný Anně Marusczákové z Holous u Brandýska, v němž chtěl její milenec vyvolat dojem, že je zapojen do odbojové činnosti. Dotyčný ji poprosil, aby v Lidicích rodině Horákových a Stříbrných vyřídila pozdrav od jejich synů, kteří sloužili u 311. bombardovací perutě v Anglii.
Odhalení základního kamene, kterého se zúčastnil například Horákův synovec Antonín Nešpor nebo nejstarší lidická žena pětadevadesátiletá Miloslava Kalibová, bylo podle předsedy spolku pro vybudování památníku Kaliby prvním krokem na dlouhé cestě.
„Nejsem schopen říct, jak bude památník vypadat a zda vznikne za tři nebo pět let. Musíme sesbírat finanční prostředky, vyhlásit zadávací soutěž o podobu památníku za účasti odborníků a památkářů a čekají nás další jednání s úřady,“ podotkl. Odpůrci výstavby na sobotní akci nedorazili.
Lidice jsou symbolem civilních obětí, tvrdí šéf památníku
Nepřišel ani ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. Již dříve konstatoval, že nenachází historickou souvislost mezi lidickou tradicí a válečným pomníkem, určeným „všem“. Lidice jsou podle Červencla symbolem válečných obětí civilního obyvatelstva, zejména dětí, navíc v neválečné zóně.
Připomněl, že posláním Památníku Lidice je péče o trvalé uchování vzpomínky na vyhlazení obce Lidice a utrpení jejích občanů, kteří se stali obětí nacistického násilí, a zachování jména obce Lidice jako celosvětového symbolu oběti válečných zločinů.
Výhrady má Červencl i k označení památník. „V muzeologii označujeme termínem ‚památník‘ architektonické monumentální dílo se sochařskou výzdobou, vytvořené záměrně na památku významné osobnosti nebo události. Pomník má podobnou funkci, ale menší rozměry: pomník, sloup, kámen, postavený na památku nějaké osobnosti nebo události,“ uvedl.
Přímo v Lidicích bylo 10. června 1942 zastřeleno 173 lidických mužů, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 občanů Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
