„Na jaře jsme nasbírali v terénu klidně sto klíšťat za hodinu. Ale jak se začaly kupit horké a suché dny, přestali jsme chodit sbírat a nahradili je ve výzkumu klíšťaty z vlastního chovu,“ potvrdil Jan Erhart z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.
I když lidé by neměli klíšťata podceňovat ani na podzim, protože s houbařskou sezonou přichází druhá vlna těchto onemocnění, hlavní sezona vyšla na jihu Čech z hlediska klíšťovky velmi příznivě.
Nejvíc lidí s klíšťovou encefalitidou zaevidovali jihočeští hygienici na Budějovicku a Táborsku - v obou okresech shodně po osmi. Přitom v minulosti už mívali začátkem podzimu ve většině jihočeských okresů dvojciferné číslo. Celkem zatím evidují hygienici v kraji jen 35 pacientů. Lloni jich bylo na konci roku 64, ale v předchozích třech letech mezi 125 až 170.
Pacienti s klíšťovou encefalitidou po okresechČeské Budějovice 8 Jihočeši s klíšťovkou |
V letošní příznivé statistice nakažených klíšťovkou figurují v drtivé většině dospělí s převahou mužů a pouze dvě děti. Z toho jedno v kategorii do čtyř let a druhé do 15 let.
„Výskyt onemocnění příznivě ovlivnilo suché léto s vysokými teplotami. To klíšťatům nevyhovuje, jejich aktivita se v létě pohybovala na středním stupni a nakazila méně lidí,“ uvedla krajská epidemioložka Jitka Luňáčková.
Většina pacientů s klíšťovou encefalitidou nakonec skončí v českobudějovické nemocnici. „Letos jsme naštěstí neměli žádnou z těch extrémně těžkých nemocí, kdy pacienti končí na umělé plicní ventilaci,“ konstatoval primář Václav Chmelík z infekčního oddělení budějovické nemocnice.
Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění, které napadá mozek a mozkové blány. Nemoc je záludná tím, že ji pacient může zvládnout bez vážnějších komplikací, ale může také skončit s trvalými následky a v krajním případě nemoci i podlehnout.
Závažněji většinou stůňou starší lidé, kteří se navíc potýkají s chronickými chorobami. Infekce se může projevovat lehkými bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou, ale také prudkými bolestmi, vysokými horečkami, dezorientací i ztuhnutím šíje. Časté bývají i dlouhodobé následky, jako poruchy soustředění, intelektu či rovnováhy.
Dá se s tím žít, ale už nikdy ne tak spokojeně jako dřív. „Že už nemůžu pořádně číst a luštit křížovky, pro mě není tak hrozné. Nejhorší je, že nemůžu jezdit na kole ani řídit auto,“ svěřil se 66letý českobudějovický důchodce Milan.
Přibývá očkovaných Jihočechů
Kdyby se spolehl na očkování, těmto problémům by se téměř se stoprocentní jistotou vyhnul. „Žádný z pacientů s klíšťovkou nebyl očkovaný. I když na jihu Čech se chrání účinnou vakcínou už 38 procent lidí, což je nejvíc v Česku, neprokázali jsme průlom ve snížení počtu pacientů očkováním. Stále je třeba, aby prevenci nezanedbávali ani dospělí a především aktivní senioři,“ řekl Chmelík.
Jižní Čechy jsou totiž evropsky známým ohniskem klíšťové encefalitidy a z turisticky oblíbeného regionu si ji odvážejí i rekreanti z jiných krajů i zemí. Řada lidí se však na sobě snaží ušetřit, protože vakcína nepatří mezi státem hrazené očkování.
V poslední době zvedly zájem o prevenci zdravotní pojišťovny, které na ni přispívají. Například největší VZP letos ke 24. září vyplatila 3 135 jihočeským dětem na vakcínu proti klíšťovce příspěvek v celkové výši 1,5 milionu korun a 6 577 dospělým klientům 3,3 milionu.
