Organizovanému zločinu čínské úřady vyhlásily nulovou toleranci. Vlna razií a domovních prohlídek trvala od poloviny června až do září. Policie během ní zadržela celkem 51 tisíc podezřelých, píše deník South China Morning Post.
Jak uvádí hongkongská policie, jen na území někdejší britské kolonie prohledali strážci zákona přes 7 500 budov. Kromě soukromých obydlí se jednalo o noční kluby, diskotéky, herny i masážní salony.
Nebe, člověk a zeměTajná společenství, z nichž se postupně vyvinuly triády, sahají podle čínských legend až do sedmnáctého století. Jejich název odkazuje na tři základní prvky čínského vnímání světa - nebe, zemi a člověka. Triády působily hlavně v oblastech, kde měla centrální čínská vláda slabý vliv. Organizovaly práci rolníků, postupně si ustanovily třeba i vlastní soudy. Do spolků kromě farmářů přicházeli i mniši, obchodníci, ale také státní úředníci nebo vojáci, kteří byli v době míru bez práce. Dostatek peněz triádám zajišťovaly členské poplatky, výnosy ze statků, ale postupně i kriminální činnost. Partnery si našly mezi evropskými mocnostmi, zejména pro Brity byly triády nedocenitelným pomocníkem v nelegálním obchodu s opiem. Později se triády začaly angažovat i v politice, císařská vláda je považovala za jednu z největších hrozeb. A měla pravdu. Stály u zrodu Sunjatsenova revolučního hnutí, které svrhlo dynastii Čching a roku 1912 založilo Čínskou republiku. Revoluce přinesla triádám zlaté časy. Těžily z provázanosti se státní správou, po celé Číně vznikaly nové spolky. Největší triády expandovaly do čínských čtvrtí Evropy i USA. Po komunistickém převratu v roce 1949 se triády spolu s předchozí vládou nacionalistického Kuomintangu stáhly na Tchaj-wan, spolu s ním se srdcem organizovaného zločinu stal i Hongkong. |
Kvůli členství v takzvaných triádách, drogám, prostituci, násilí, ale třeba také prodeji pirátských DVD a „publikování obscénních článků“ skončili na policii lidé všech věkových kategorií - nejmladšímu bylo 12 let, nejstaršímu 85.
Policejní oddělení organizovaného zločinu a triád, jak se centrála kriminalistů v Hongkongu jmenuje, zabavilo v přepočtu přes 315 milionů korun v hotovosti.
Další miliony zmrazilo na bankovních účtech. Z prohledaných objektů odvezlo drogy i nelegální zbraně.
Loňský zátah zmařili studenti
Operace s krycím názvem „Thunderbolt 15“ nebyla první akcí svého druhu. Policisté z různých částí Číny společné zátahy proti organizovanému zločinu pořádají pravidelně.
Letos však byla mnohem masovější, důslednější a také o dva měsíce delší než obvykle. Rekordním počtem zatčených si policisté kompenzují zmařenou akci z loňska.
Tehdy jim rozprašování zločineckých gangů v Hongkongu znemožnily studentské protesty Occupy Central, policie své síly vynaložila na potlačení skupin demonstrantů volajících po svobodných volbách nejvyššího představitele města (více o rozehnání protestu čtěte zde).
Triády „podnikají“ v dopravě i filmovém průmyslu
Čínská tajná společenství se obchodem s drogami, prostitucí a pašováním zbraní živí už po staletí. Postupem času však triády své podnikatelské aktivity výrazně rozšířily. Policie se s nimi potýká i v odvětvích, která v době jejich vzniku vůbec neexistovala.
Vyšetřovatelé v minulosti odhalili například jejich výnosný byznys v oblasti hromadné dopravy. Řidiči triádám každý měsíc platí tisíce hongkongských dolarů za to, že mohou se svými mikrobusy obsluhovat některou z atraktivních tras pod jejich kontrolou. Zločinci se na oplátku starají o to, že si všichni ostatní dopravci podnikání ve stejné oblasti rychle rozmyslí.
Jejich praktiky se různí - někdy cestujícím zatarasí cestu do neplatičova vozu, jindy se řidiči potýkají s prořezanými pneumatikami či rozbitým čelním sklem. Výjimkou ovšem nejsou ani výhrůžky nebo fyzické napadení řidiče.
Některé atraktivní trasy si triády vyhlédnou sami, mnohdy si je však na ochranu před konkurencí pozvou i samotní řidiči, líčí hongkongský odborník na organizovaný zločin Čchu Jiu-kchung v knize Triads as Business.
Od přestřelek v ulicích do zasedacích síní
Vedle mikrobusů podle něj triády podnikají třeba v rybolovu, prodeji bytů nebo filmovém průmyslu. „Některé produkční společnosti najímají triády a další gangy k tomu, aby bezskrupulózními metodami včetně zastrašování, ničení majetku, napadení nebo dokonce znásilnění donutili populární herce ke spolupráci,“ píše Čchu.
V bezpečí před nimi nejsou ani majitelé kin, kteří se rozhodnou stáhnout z programu film, o který diváci nejeví zájem. Pokud do něj některá z triád investovala, její členové mohou podnik navštívit a všemi prostředky přesvědčit majitele, aby snímek promítal dál.
Mění se i praktiky, které zločinecké organizace volí ve vztahu k obchodním rivalům. Čínská obdoba italských mafiánských gangů byla vždy pověstná svou krutostí. Triády mnohdy neváhaly rozpoutat přestřelku s konkurenčním gangem uprostřed rušné ulice, případně se uchylovaly k únosům a mučení. Dnes se ovšem šéfové konkurenčních gangů nezřídka scházejí u jednacího stolu.
Šetří tím energii a životy svých lidí, kteří se tak mohou v klidu soustředit na výnosnější zločiny. Jen v té největší ze současných triád, která si říká Nový cech spravedlnosti a míru v obchodě a průmyslu, na jejich realizaci podle odhadů pracuje přes 50 tisíc lidí. Kromě Číny žijí i ve Spojených státech a Velké Británii, ve Francii či v Belgii.
