Pro většinu obyvatel je jednotné Německo samozřejmost, rozdíly mezi východním a západním regionem však trvají. Někdejší NDR hospodářsky zaostává za zbytkem země a její obyvatelé se dožívají nižšího věku. Rozdíl přiznávají dokonce i ti, kteří už NDR a SRN vůbec nezažili.
„To, že pocházím ze západní části země, není ve východních regionech dobře vnímáno. Berou to tak dokonce i lidé, kteří jsou mého věku. Tak jsem si uvědomila rozdíly mezi východním a západním Německem. Není to problém, jen je musíte přijmout,“ uvedla Janina Huhnová v pořadu Generace 25, který u příležitosti výročí natočila televize Deutsche Welle.
Její názor potvrzuje i výzkum, který si televize nechala udělat mezi 25letými. Rozdíl mezi východními a západními Němci přiznává celých 46 procent dotázaných. Na své sousedy koukají s nepochopením především respondenti z bývalého NDR.
Janina se však narodila v západní části země. „Regionální identita je pro mě důležitá, ale je to otázka ztotožnění se, ne hranic,“ dodává dívka, která se živí propagací německého vína v Evropě. Rozdělené Německo nepamatuje. Když tehdejší kancléř Helmut Kohl předložil několik týdnů po pádu Berlínské zdi návrh sjednocení Německa, byla teprve kojenec.
„Bez pádu zdi bych se nepotkal s manželkou“
To Hendrik Kober, který se na rozdíl od Janiny narodil v NDR, byl sice o něco starší, ale zeď, která by ho oddělovala od známých „na druhé straně“ už také nepamatuje. Sjednocení Německa má však pro něj větší význam. „Pokud by zeď nepadla, nikdy bychom se nepotkali s mou ženou,“ říká Hendrik, jehož manželka pochází z Oldenburgu v Dolním Sasku, tedy bývalém SRN.
Nyní žije mladý pár v Berlíně nedaleko čtvrti, kudy zeď procházela. „Je úžasné, že můžu jen tak jít na druhou stranu. Kdyby věci byly jinak, musel bych zůstat tady a o věcech na druhé straně bych věděl jen z televize a rádia. Cítil bych se jako vězeň,“ popisuje Hendrik, který má s partnerkou Glorií Jasionowskou dvě malé dcerky. „My jsme stále ovlivněni rozdělením, naše děti už můžou vyrůstat jako jednotní Němci,“ dodává.
To, že jsou s partnerkou ve svém věku už dvojnásobnými rodiči, je v současném Německu spíše rarita. V bývalé NDR by však nebyli nijak zvláštní výjimkou. Věk prvorodiček ve východní části země se pohyboval kolem 23 let. To jejich západní sousedky si prvního potomka pořizovaly průměrně až o čtyři roky později. Za 25 od sjednocení se tyto statistiky hodně srovnaly, ačkoliv na východě země jsou stále mladší matky, průměrně mají děti až v 28 letech.
Kromě demografických ukazatelů se Německo muselo během devadesátých let sjednotit především ekonomicky. Zatímco v roce 1990 byl HDP na obyvatele na východě třetinový proti západu, v roce 1995 už překonal hranici 60 procent.
Sjednocení proběhlo rychleji, než se čekalo
Z historického hlediska byl celý proces sjednocení překotný. Všechno začalo už v září 1989, kdy se obyvatelé NDR začali na náměstích hlasitě dovolávat politických reforem. Když o dva měsíce později padla nenáviděná Berlínská zeď, touha po zavedení občanských svobod se spojila s požadavkem na sjednocení se SRN. Heslo předchozích týdnů „Národ jsme my“ bylo na manifestacích nahrazeno sloganem „Jsme jeden národ“.
Iniciativy se tehdy ujal Kohl, který přišel s nápadem Desetibodového programu sjednocení. Ten sice počítal, že celý proces zabere tři až čtyři roky, nakonec to od pádu Berlínské zdi trvalo jen 327 dní, jak píše web ndr.de.
Datum 3. října 1990 se tak zapsalo do historie jako Den sloučení a Němci si ho každoročně připomínají státním svátkem. Ten pravidelně doprovází také pouliční festival, který bude letos trvat tři dny. V sobotu s projevy vystoupí kancléřka Angela Merkelová a prezident Joachim Gauck.
Archivní záběry z oslav sjednocení Německa:
