Od roku 1984, kdy úspěšný program transplantací srdce v IKEM odstartoval, tam lékaři provedli už 1017 transplantací. „Jedna z našich mladších pacientek mohla díky transplantaci založit rodinu, jiní se mohli opět začít věnovat sportu. Návrat k práci a zálibám je samozřejmostí. Většina pacientů žije úplně normální život. Když je potkáte na ulici, tak byste ani neřekli, že mají transplantované srdce,“ shrnul přednosta Transplantcentra Jan Pirk.
„Moje pořadové číslo je tři a musím vyjádřit potěšení, že jsem se této chvíle dožil,“ svěřil se devětasedmdesátiletý Rudolf Sekava, který se po transplantaci mohl vrátit k učitelské profesi. Nyní je v důchodu a může se pyšnit tím, že je nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem v České republice a pátým nejdéle žijícím na světě.
„No, byl jsem pod dohledem lékařů a měl jsem silné odvodňovací prášky, takže se mi tak nějak ulevilo, tak jsem se cítil podle sebe poměrně dobře, tak jsem se bránil. Ještě jsem říkal, že se musím poradit s manželkou. A oni se smáli, říkali, že to je moje záležitost, že to si musím vyřídit sám... Manželka nerozhodla, rozhodl jsem sám, ale hned jsem jí volal a ona se divila, že jsem se pro to rozhodl,“ svěřil se Rádiu Impuls, který rozhovor s ním odvysílá v úterý v Kauze dne od 18:00.
Když o transplantaci v roce 1984 lékaři mluvili jako o jediné možnosti, bál se. „Teď jsem šťastný, že mě přemluvili. Vlastně už těsně po zákroku jsem cítil, jak se můj stav zlepšuje. Tělesné orgány, které dříve kvůli špatně fungujícímu srdci nebyly prokrvené, a proto ochablé, najednou začaly ožívat a já jsem se tak mohl, ani ne rok po transplantaci, vrátit za katedru. Beru to jako dar. Člověk si to všechno uvědomí, až když to prožije a dostane se na hranici života a smrti. Život a zdraví jsou největší dary, které máme,“ doplnil Sekava.
Naopak zatím jen pár měsíců má nové srdce František Mach ze středních Čech, který podstoupil jubilejní tisící zákrok. „Měl jsem problémy už řadu let, postupně mi bylo čím dál hůře. Nemohl jsem se skoro hýbat, zadýchával jsem se i při sebemenší námaze. Na ty poslední měsíce před transplantací nevzpomínám rád, člověk cítí, jak z něj postupně odchází život a to je děsivé,“ popsal. Tři měsíce po zákroku se cítí mnohem lépe a postupně se vrací k běžnému životu. „Těším se co mi život ještě přinese,“ dodal.
Za více než tři desetiletí, co odborníci tento zákrok v IKEM provádějí, dostalo nové srdce celkem 827 mužů a 173 žen. „Celý proces transplantace srdce se za ty roky, jak můžu sledovat, velmi změnil. Jsou modernější léky, změnila se technika operace, protože srdce dnes našíváme jinak, než dříve, zjednodušila se i pooperační péče,“ připomněl profesor Pavel Firt, který byl i u první úspěšné transplantaci srdce v bývalém Československu a tehdejším východním bloku.
To, že česká kardiochirurgie patří mezi světovou špičku dokládá podle něho i statistika. V prvních letech totiž lékaři v IKEM prováděli průměrně 10 až 12 transplantací ročně, teď až pětkrát více. „Loni se IKEM podílel svými 49 transplantacemi na téměř dvou třetinách těchto zákroků v Česku,“ vysvětlil Firt.
Na nové srdce se čeká přibližně rok
V Česku se kromě IKEM transplantují srdce i v brněnském centru.
Muži tvoří přes 80 procent pacientů, operovaní jsou od pěti do 74 let, průměr je 49 let. První transplantace srdce u dítěte v Česku byla v roce 1988. Rok po transplantaci přežívá více než 80 procent operovaných, pět let 70 procent a 55 procent přežívá přes deset let.
Dnes je průměrná čekací doba na nové srdce přibližně rok. Při hledání vhodného dárce se musí shodovat krevní skupina a rozhodující je i tělesná váha.
„Na čekací listině k transplantaci je aktuálně zapsáno 60 pacientů - z toho 46 mužů a 14 žen. Ti všichni jsou kontrolováni v ambulanci srdečního selhání Kliniky kardiologie IKEM. V případě zhoršení jejich stavu jsme připraveni je přeřadit do urgentního pořadí, nebo je indikovat k zavedení mechanické srdeční podpory, která jim v čekání na vhodného dárce pomůže a jejich zdravotní stav zlepší,“ připomněl Ivan Málek z Oddělení srdečního selhání Kliniky kardiologie IKEM.
Transplantaci podle něho potřebují nejčastěji lidé s ischemickou chorobou srdeční a dilatační kardiomyopatií. Většinou se to týká mužů okolo 50 let.
Zdravotní pojišťovny hradí za transplantaci srdce 1,714 milionu korun. Peníze podle ředitele IKEM Aleše Hermana pokrývají potřebu programu, počty zákroků ale jsou podle něj limitovány počtem dárců. Zlepšit by to měla chystaná změna v úhradách, kdy do seznamu výkonů má příští rok být nově zařazen kód oceňující zhruba 10 tisíci korunami péči dárcovské nemocnice. Tím by mohly počty vhodných dárců stoupnout.
Na světě je 416 center, kde se transplantují srdce, ročně je provedeno kolem 4000 operací. Ve světovém registru je 116 tisíc pacientů s transplantovaným srdcem, z nich 1500 z Česka.
