„Nejde to,“ hlásil šéf týmu, který z dodávky okukoval okrový dům v Rudné. Akci prý musí odpískat. „Nasněžilo tady.“ „Jak nasněžilo?“ nechápala vyšetřovatelka. „V Rudné je prostě pět čísel.“ „Co to melete? Za oknem je podzim. I tady, na Severu,“ obořila se na něj slovy nehledanými. „Prostě to nejde,“ řekl a zavěsil.
To, co se rozpoutalo poté, připomínalo předčasný půlnoční ohňostroj. Telefony zuřivě zvonily všem zasvěceným. Vyšetřovatelka odmítala uvěřit, že zrovna v Rudné sněží. Možná na horách, ale ne dvacet kilometrů od Václavského náměstí, říkala si střídavě sama pro sebe a střídavě ta slova cedila do sluchátka. Sice to nikdo nevyslovil, ale všechny napadlo to samé: technikům od zvláštních se nechce v poslední hodiny roku makat a vymysleli si výmluvu, aby mohli bouchat šampaňské v klidu u televize.
Nakonec se musel jeden z detektivů obětovat, nasedl do auta a vypravil se na místo činu, respektive na místo sněhové anomálie. Ten nahoře jim to skutečně osladil – ulici V alejích pocukroval. „Sníh. Fakt tady napadl sníh,“ reportoval nevěřící šéfové. Stopy ve sněhu by je vážně prozradily. Zvlášť kdyby si jich Kott s Pancovou všimli a zároveň by se jim z domu nic neztratilo. Takový hazard si dovolit nemohli. Zkrátka policejní zákon schválnosti v praxi.
Ukázka z knihy popisuje jen jeden z problémů, se kterým se vyšetřovatelé kauzy potýkali. Tento dokázali vyřešit a odposlechy se ke Kottovi a Pancové podařilo nainstalovat. Ideální to však nebylo. K dispozici měli jen jednu odposlechovou sadu, a tak museli rozhodnout, kam ji dají. Zvolili kuchyni s přilehlým obývacím pokojem. Baterie sady navíc vydržely jen devadesát hodin provozu.
„V praxi to znamenalo, že pokaždé, když chtěli být v obraze, museli sednout do policejní dodávky, přijet před dům spikleneckého páru a štěnici na dálku nakopnout. V notýsku, který si pro ten účel zřídili, pak už jen odpočítávali, jakou životnost ještě jejich miniaturní zvěd má.“
Soud s RathemPolicie zadržela Davida Ratha s krabicí od vína, kde bylo sedm milionů korun 14. května 2012. Soud začal 7. srpna 2013. Zejména kvůli obstrukcím byly rozsudky vyneseny až v roce 2015. Soud uznal obžalované vinnými z korupce při zakázkách středočeských nemocnic, gymnázia Hostivice a zámku Buštěhrad. Bývalý hejtman dostal 8,5 roku vězení, Manželé Kottovi o rok méně. Verdikt není pravomocný. Obhájkyně Davida Ratha se okamžitě odvolala. (více o verdiktu nad Rathem zde) |
Zvolené pasáže jsou jen ukázkou toho, jak Radek Kedroň z Lidových novin popisuje kauzu Davida Ratha. Věnuje se jí prakticky od počátku, od oznámení bývalého elitního detektiva na policii, přes celé vyšetřování až k zadržení a konečně i prvnímu verdiktu. Zároveň představují události, které se, přes mediální sledovanost kauzy, na veřejnost ještě nedostaly.
Kedroň iDNES.cz potvrdil, že při psaní knihy přesně vycházel z odposlechů, dalších policejních materiálů, ale také z rozhovorů a důkazů, které sám jako novinář získal. I díky tomu se se v textu objevují informace, které dosud nezazněly ani v médiích a ani u soudu.
Chronologicky řazený text spolu s těmito informacemi umožňuje čtenáři získat plastický obraz o vyšetřování i hlavních protagonistech trestní kauzy. Zároveň informace zařazuje do dalších souvislostí. Vysvětluje například, proč policisté tolik řešili možný útěk Davida Ratha do zahraničí, a zvažovali jako zemi útěku především Izrael.
Kniha je zajímavá i tím, že popisuje i události týkající se takzvané druhé větve kauzy. Její vyšetřování skončilo počátkem srpna a z korupce policie viní mimo jiné zástupce společnosti Metrostav. (více o ukončení vyšetřování zde)
Odposlechy krátce před policejním zásahem:
10. října 2013 |
