„Tunel Blanka vyjde na neuvěřitelných 21 miliard korun. Stavba skončí v roce 2011,“ psal tisk na podzim 2006.
Dnes na konci účtu, který městu vystavily stavební společnosti, stojí částka 37,9 miliardy korun a dalších pět miliard Praha zaplatí za křižovatku Malovanka.
V obyvatelích Prahy už několik let vyvolává podráždění otázka: „Proč stavba stejného tunelu stála ve výsledku o 16,9 miliardy korun více?“
První chyba nastala už ve chvíli, kdy město poprvé informovalo o ceně. Zmíněných 21 miliard totiž měla stát pouze stavební část.
Když se k tomu připočetla instalace technologií, archeologický průzkum, výkup pozemků či například valorizace, částka rázem přesahovala sumu třiceti miliard korun.
Cena však rostla i nadále. „Stavba Blanky nespočívala pouze v tunelu. Její součástí byly rekonstrukce ulic, tramvajových tratí, výstavba parků či Trojského mostu,“ vysvětluje výrobní ředitel projektantské firmy Satra Alexandr Butovič.
Právě úpravy okolí tunelu, které byly do projektu zařazeny dodatečně, stály dohromady stovky milionů korun. Patřila mezi ně například rekonstrukce Letenského náměstí nebo rekonstrukce ulice Milady Horákové v okolí stanice metra Hradčanská.
Na finální částce se projevily také sesuvy půdy na Hradčanech a ve Stromovce.
„Samotné propady cenu nenavýšily. To zaplatila pojišťovna. Změnili jsme však kvůli nim druh technologie výstavby,“ vysvětluje mluvčí Metrostavu František Polák. Kvůli změně vzrostla cena za takzvané vícepráce. Jedná se o nadstandardní práce, dodatečné změny v projektu či již zmíněnou změnu technologie.
Kolik zatím stála Blanka
|
Za co však město platilo velké peníze, byl luxus v Blance. Příkladem jsou keramické kachlíčky po stranách tunelu. Za ty ve výsledku město zaplatilo téměř 77 milionů korun. Přitom tradiční nátěr, který znají řidiči z většiny českých tunelů, by vyšel zhruba o 64 milionů korun levněji. Projektanti použití kachlíčků hájili tím, že zmíněný nátěr by se musel zhruba každých dvacet let obnovovat.
Největší finanční rozdíl oproti původním předpokladům však způsobila výstavba Trojského mostu. Podle původních předpokladů měla stát přibližně 400 milionů korun, vedení metropole se však nakonec rozhodlo vybudovat zcela jiný most, který je unikátní svým extrémně nízkým obloukem.
„Na konci výstavby byly pochybnosti, zda byla stavba v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Z dozorčího řízení vyplynulo, že je vše v souladu se zákonem,“ vysvětluje Miloslav Hadrava z Metrostavu.
Firma od města za stavbu mostu nakonec inkasovala 1,3 miliardy korun, což se výrazně projevilo na konečné částce. Ta není ani teď konečná. Společnost ČKD Praha DIZ totiž po městu požaduje zhruba 628 milionů korun za vícepráce, které souvisí s dodávkou technologií. O penězích by mohla rozhodnout arbitráž.
