Palác brunejského sultána se veřejnosti otvírá jen tři dny v roce, a to v rámci oslav konce ramadánu a během vladařových narozenin. Během těchto ojedinělých příležitostí zavítá do velkolepého sídla se stovkami pokojů až sto tisíc návštěvníků.
Na zlatých podnosech se podávají vybrané pokrmy a královská rodina všem hostům osobně potřese rukou. S obyčejnými lidmi se setkává i sám sultán Hassanal Bolkiah, jeden z nejbohatších lidí světa a zároveň jeden z posledních absolutistických monarchů.
BrunejZemě o velikosti Moravskoslezského kraje se rozkládá na severním pobřeží ostrova Borneo. Po značnou část své historie byla Brunej součást tzv. Království Borneo, v 19. století byla kolbištěm koloniálních válek a sídlem pirátů. V roce 1888 se Brunej stala britským protektorátem. Na začátku 20. století se zde začali usídlovat Britové, kteří zde zakládali farmy a zavedli intenzivní pěstování rýže a tropického ovoce. V letech 1941 až 1945 byla země okupována japonskou armádou. V roce 1984 sultanát dosáhl plné nezávislosti na Británii. Od roku 1967 je sultánem Hassanal Bolkiah, který později přijal také funkci premiéra, ministra financí a zahraničí. zdroj: Wikipedia |
Díky ropě a zemnímu plynu dokázal z drobného státu na ostrově Borneo vybudovat ráj na zemi. Brunejci neplatí daně z příjmu, užívají si vzdělání zdarma a stát jim poskytuje extrémně výhodné půjčky na bydlení. V krajním případě je dokonce dočasně zdarma ubytuje.
Velká část práceschopných mužů hledá zaměstnání ve vládním sektoru, který jim nabízí nenáročnou práci za nadstandardní plat - průměrná měsíční mzda činí asi 66 000 korun. Není proto divu, že sultán se u veřejnosti těší velké oblibě.
Brunej však čekají horší časy. Zásoby ropy se totiž tenčí a ekonomika ještě nedávno prosperující země zpomaluje. Podle těžařské společnosti BP zásoby ropy a zemního plynu vydrží Bruneji maximálně 24 let.
V letošním roce by Brunej měla hospodařit se schodkem rozpočtu ve výši 16 procent hrubého domácího produktu, což činí bezmála tři miliardy dolarů, píše server The Economist.
Lék nabízený Mezinárodním měnovým fondem je radikální – zmrazit růst mezd, omezit dotaci pohonných hmot a zcela opustit investice do velkých developerských projektů. Brunej by se naopak podle ekonomů měla soustředit na zlepšení bídné ekonomické efektivity a nastartovat trh práce.
Cesta k ekonomickému krachu
Na tyto rady však brunejský sultán neslyší a argumentuje velkými fiskálními rezervami. Ty však nevydrží donekonečna. Podle francouzské ekonomky Marie-Sybille de Viennové Bruneji v následujících letech pomohou dosavadní investice v zahraničí.
Palác Brunejského sultána je jednou z nejluxusnějších staveb na světě.
Brunej se z těchto zdrojů může spolehnout na 170 miliard dolarů, což činí desetinásobek hrubého domácího produktu. V roce 2030 však objem financí z těchto investic dokáže pokrýt pouze 27 – 45 procent HDP oproti 54 procentům, které pokrývaly zisky z těžby ropy a zemního plynu v roce 2010. Jednoduše řečeno – Bruneji v následujících letech budou ve státním rozpočtu chybět miliardy.
Brunejský vládce už před deseti lety posvětil podporu soukromého sektoru. Vláda schválila projekty na výstavbu silnic, mostů a energetické infrastruktury a pokusila se přilákat zahraniční investory ambiciózním projektem továrny na výrobu chemikálií.
Další smělé plány počítaly s tím, že se z Bruneje stane centrum produkce halal výrobků. Velké naděje vzbuzoval také rozvoj turismu. Podle asijské rozvojové banky přinesly všechny tyto projekty „pozvolný pokrok“ v soukromém sektoru.
Tomu však odporují aktuální ekonomické ukazatele. Brunejská ekonomika v roce 2014 rostla tempem okolo jednoho procenta, což je nejpomalejší růst v jihovýchodní Asii.
Vláda přitom očekávala růst kolem šesti procent, píše server The Brunei Times. Přeplácené pracovní pozice ve státním sektoru stále berou talentované zaměstnance sektoru soukromému. Firmy produkující halal produkty zatím zápolí s dodržováním přísných standardů a bující turismus je jen zbožným přáním.
Zavedení práva šaría
Rozvoj turismu totiž naráží na fakt, že sultán i v reakci na zhoršující se ekonomické výsledky země v loňském roce ohlásil postupné zavádění islámského práva šaría (více o něm zde).
V květnu byly oznámeny pokuty a tresty vězení za porušování náboženských pravidel. V budoucnosti by mělo dojít i na sekání končetin zlodějů a kamenování za zločiny jako cizoložství nebo homosexuální styk.
K příklonu ke konzervativnějšímu islámu dochází i v sousední Malajsii a Indonésii. Brunej je však první východoasijský stát, kde právo šaría platí na celostátní úrovni. Turisté se tak musí přizpůsobovat celé řadě nařízení a omezení jako je absence alkoholu v brunejských obchodech.
Sultán se podle politologů snaží zavedením šaríi kompenzovat ztrátu vlivu, který si u občanů kupoval zisky z ropného průmyslu. Nemusíte pracovat, musíte se však hodně modlit, velí. Útlak a striktní náboženská pravidla však život v blahobytu nahradí jen těžko.
Bez úsporných opatření se může Brunej v následujících letech může dostat až na hranu krachu.
Sultanát Brunej se rozkládá na ostrově Borneo v jihovýchodní Asii.
