Sencov „byl uznán vinným z vytvoření teroristického uskupení, které vedl, ze dvou teroristických útoků a přípravy dalšího teroristického aktu, z pokusu o získání výbušnin, nezákonného držení palné zbraně a nábojů organizovanou skupinou“, uvedla agentura Interfax. Trest si má odpykat v přísném vězeňském režimu, což znamená horší přístup ke spojení se světem.
Devětatřicetiletý Sencov čelil obvinění, že loni na jaře v krymském Simferopolu spolu s několika spolupachateli zapálil kanceláře hlavní ruské vládní strany Jednotné Rusko a podílel se na přípravě pumového útoku proti pomníku Vladimira Lenina, uvádí agentura Reuters.
Počátkem srpna si Sencov stěžoval na mučení, kterému ho prý podrobili agenti ruské tajné služby FSB ve snaze donutit jej k doznání. „Začali mě bít nohama, rukama, obušky, ve stoje, vleže, vsedě. Když jsem odmítl vypovídat, začali mě dusit. Hrozili, že mě znásilní obuškem, odvezou do lesa a tam zakopají,“ řekl Sencov zpravodajské stanici BBC.
Agenti ruské tajné služby FSB Sencova zadrželi v květnu 2014, když se účastnil protestů proti ruské anexi Krymu.
Člen Pravého sektoru?
Ruské úřady Sencova řadí ke členům ukrajinské nacionalistické organizace Pravý sektor. Ten je v Rusku od listopadu loňského roku postaven mimo zákon. Sencov první den soudu uvedl, že členem žádné takové organizace není. „Cítím se nevinen, neuznávám pravomoci ruského soudu,“ prohlásil (více o zahájení soudu zde). Později dodal, že vojenský soud v Rostovu je „tribunál okupantů“, který „už z definice nemůže být spravedlivý“.
Podle šéfa ukrajinské diplomacie Pavla Klimkina je v ruských věznicích „jedenáct ukrajinských politických vězňů“. Nejznámějším případem je letkyně Nadija Savčenková, obžalovaná z vraždy dvou ruských novinářů na východní Ukrajině (více o jejím příípadu zde).
Simferopolský rodák se jako režisér prosadil v roce 2011 svým debutem Hráč. Snímek se zaměřuje na závislost na počítačových hrách. Film byl mimo jiné promítán i na českém filmovém festivalu Febiofest. Před svým zatčením pak Sencov připravoval snímek s názvem Nosorožec pojednávající o osudech ukrajinských dětí v bouřlivých 90. letech minulého století.
Umělci i politici kritizují proces se Sencovem
Zadržení a soud se Sencovem opakovaně kritizují zástupci OSN, EU i lidskoprávních organizací. K propuštění ukrajinského režiséra letos Moskvu vyzvalo i české ministerstvo zahraničí. Osobně za Sencova intervenovali dopisem do Kremlu režiséři Pedro Almodóvar, Wim Wenders, Agnieszka Hollandová, Krzysztof Zanussi a Andrzej Wajda.
K propuštění ukrajinského režiséra vyzvalo i české ministerstvo zahraničí a Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). „Velmi si vážím 90 lidí, kteří během půl dne dokázali petici (za osvobození Sencova) podepsat. Myslím, že v tom hodně hraje naše historie, protože tam jasně vidím paralelu s 50. lety u nás,“ sdělil ČTK člen prezidia ČFTA Jan Mattlach.
„Nikdo nemohl očekávat, že by taková petice mohla zvrátit soud, navíc ruský soud. Jestliže někdo vykonstruuje takový případ, tak na základě veřejného mínění od rozsudku neustoupí. Petice nemusí mít přímý důsledek, znamená ale nátlak veřejného mínění a může mít třeba důsledek ten, že odsouzený nezůstane ve vězení 20 let, ale - snad - kratší dobu,“ dodal známý český filmový střihač a několikanásobný držitel Českého lva.
