„Žalovaná se prostřednictvím třetí osoby zeptala žalobkyně na etnický původ a jen na základě etnického původu jí nadále odmítla poskytovat své služby,“ vysvětlil mimo jiné své rozhodnutí soudce Okresního soudu v Litoměřicích Jiří Šlapal.
Jde o případ z roku 2013, kdy v testu Kanceláře veřejného ochránce práv zaměřeném na dostupnost bydlení pro Romy Lenka Balogová předstírala zájem o inzerovaný pronájem bytu v Lovosicích. Kancelář makléřky Elišky Noskové ji však telefonicky odmítla kvůli tomu, že majitel si v bytě Romy nepřeje.
Soudce při vysvětlování svého rozhodnutí zdůraznil, že realitka porušila antidiskriminační zákon.
„Zákon se vztahuje i na realitní služby, jsou-li nabízeny cestou veřejné nabídky. A předem nelze nikoho vyloučit z veřejné nabídky na základě diskriminačního znaku, které vyjmenovává antidiskriminační zákon. K diskriminaci zjevně došlo, a to k diskriminaci přímé,“ uvedl soudce.
Makléřka rozsudek přivítala, omlouvat se nechce
Žalovaná makléřka je s rozhodnutím soudu spokojena. Vítá, že nemusí Balogové platit odškodné. „Z rozsudku mám velikou radost. Jsem ráda, že je to všechno za mnou. Přesto si ponechám lhůtu na odvolání,“ sdělila Nosková.
Na písemné vyhotovení rozsudku vyčká kvůli tomu, že Balogové už se telefonicky omlouvala dvakrát a do další omluvy se jí podle vlastních slov nechce. Makléřka po procesu současně podotkla, že napříště romského žadatele o bydlení už rovnou neodmítne. „Půjde na prohlídku bytu,“ přislíbila.
Kvůli hrozbě možného odškodnění se ve prospěch Noskové vyhlásila sbírka, kterou inicioval europoslanec Petr Mach. Na účtu se sešlo několik desítek tisíc korun.
„Moc děkuji všem, kteří přispěli. Jsem velmi ráda, že se peníze mohou použít na něco úplně jiného, užitečného. A děkuji velmi panu Machovi, který se za mě postavil a celou dobu mě podporoval,“ řekla Nosková.
Jsem frustrovaná, vysvětlila podání žaloby Balogová
Rozsudek kvituje i Mach, rozhodnutí soudu označil za vítězství zdravého rozumu. „Peníze budeme moci použít na podobný účel, kdy bude někdo opět nespravedlivě obžalován,“ uvedl.
O diskriminaci ze strany realitní kanceláře už mluvila ombudsmanka Anna Šabatová, která výsledky testu zveřejnila loni v září. „Jen kvůli faktu, že paní měla romské jméno, přišel dotaz, jestli je Romka, a na to následovala informace, že si nemůže prohlédnout byt. Byla to diskriminace v krystalické podobě,“ glosovala kauzu ombudsmanka Šabatová.
Lenka Balogová vede ústeckou pobočku Poradny pro občanství, občanská a lidská práva. Přestože o byt skutečný zájem neměla, jednáním realitky se cítí poškozená, kvůli čemuž se obrátila na soud.
„K žalobě jsem přistoupila hlavně proto, aby k podobným praktikám už nedocházelo. Nelze soudit člověka jen podle příjmení, přesto se tak velmi často děje. Jsem z toho frustrovaná,“ vysvětlila Balogová.
Balogová se na vyhlášení rozhodnutí nedostavila
Přestože soud rozhodl ve prospěch Balogové, nárok na náhradu škody jí nepřiznal. Soudce Šlapal argumentoval tím, že jednání Balogové bylo součástí situačního testování.
„Podle judikátu Nejvyššího soudu je sice situační testing přípustná metoda, avšak v tomto případě šlo o státní zakázku. Testující osoba se pro něj nerozhodla z vlastní vůle, plnila to v rámci pracovních úkonů a byla za to i sama honorována. Soud vyvodil závěr, že pokud je testování nastaveno takto, pak zde není nárok na nemajetkovou újmu, jak o něm hovoří antidiskriminační zákon,“ zmínil soudce.
Litoměřický soud romské asistence nevyhověl ani v případě náhrady nákladů řízení. Podle soudce Šlapala totiž nastaly okolnosti hodné zvláštního zřetele, tedy že testování probíhalo za honorář na objednávku státních orgánů. „Byla zde vysoká pravděpodobnost, že testující bude diskriminaci vystavena. Vzhledem k tomu jsem rozhodl, že nárok žalobkyni na náhradu nákladů řízení nepřiznám.“
Lenka Balogová ani její obhájce se k soudu nedostavili. Obhájce David Strupeč však už na posledním jednání tvrdil, že i osoba testující má na odškodnění stejný nárok jako osoba, která je obětí nezákonného jednání náhodou. „K narušení morální integrity dochází i v případě, že se takovému jednání člověk vystaví dobrovolně. Takový zásah se neliší od toho, který by nastal, kdyby má klientka zájem o byt skutečně měla,“ řekl David Strupeč.
Jde o složitou kauzu, řekl soudce
Sama Nosková Balogovou neodmítla, klíčovou pasáž rozhovoru vedl s figurantkou kolega Noskové. Obhájce Balogové David Strupeč však upozornil, že žalobu vedou proti makléřce jako proti provozovateli realitky. „Nahrávkou jsme prokázali, že hovor zahájila žalovaná a nese tedy zodpovědnost,“ zmínil advokát Balogové David Strupeč.
Soudce Jiří Šlapal už v průběhu jednání uvedl, že ze strany realitky mohlo jít o diskriminaci. „Důkazy možnost diskriminačního jednání potvrzují, a je tedy na žalované, aby dokázala, že k němu nedošlo,“ konstatoval soudce.
Ještě před pátečním rozhodnutím však upozornil, že jde o složitý případ. „Je vůbec situační testování přípustné a za jakých podmínek? Zakládá nárok na nemajetkovou újmu? Předpokládám, že kvůli náročnosti právního posouzení konečný verdikt nevyřkne soud první instance, ale že se případem budou zabývat soudy instance vyšší,“ prohlásil.
Telefonát s realitní kanceláří přehrál soud v jednací síni koncem června:
24. června 2015 |
