Slunce jako už mnoho dní neskutečně pálilo a na několikametrovém nánosu odpadu neúnavně likvidovala zbytky požáru hrstka hasičů. Desítky metrů daleko se nesl zápach spáleného plastu.
Ještě ve středu pozdě odpoledne měli dost práce, nedaleko obce Hůry u Budějovic přitom začalo hořet už v úterý večer. Na nelegální skládce se vzňaly balíky s oblečením či plasty. Na místě pak najednou zasahovalo celkem 13 jednotek, kterým velel Petr Polívka.
„První čtvrt až půlhodina na místě je nejdůležitější. U takto velkých akcí jde o to, pohlídat si šíření požáru. Takže jsme zahájili obranu do míst, kudy by mohl oheň postupovat. Zároveň je nutné hlídat přístupové cesty, aby je některá z jednotek neucpala. U skládky jsme navíc měli štěstí, že ty cesty byly dvě,“ uvedl Polívka.
Pak je nutné hlídat zásobování vodou tak, aby jednotlivá družstva postupovala co nejbezpečněji a nejplynuleji. K tomu je dobré znát místo a okolí, v tom hodně pomáhají místní sbory.
„Vše musí jít rychle. Teď je navíc velké sucho, o to je to pak důležitější. Tady šlehaly velké plameny a navíc bylo vedro, takže jsme se museli přibližovat velmi opatrně. Navíc se měnil i vítr, pro velitele první jednotky to nebylo jednoduché, ale on situaci zvládl perfektně,“ pokračoval Polívka s tím, že požár se dál nerozšířil.
Největším problémem pak byl dým, ale díky dobrému tlaku stoupal rychle vzhůru.
Při samotném zásahu kromě vody hodně pomohlo hašení práškem a následně pěnou.
Na skládce škoda není, zásah je ale drahý
„Ze začátku jsme zkusili vodu, ale nebyla účinná. Pak jsme pokračovali s práškem, kterým jsme zlikvidovali plamenné hoření, a ohniska jsme zapěnili. Na to jsme nasadili hasicí kombinovaný automobil, který parádně zafungoval. Má přibližně dva a půl tisíce litrů pěnidla. Celkově to bylo technologicky docela složité, ale povedlo se,“ zhodnotil.
Tím ale práce hasičů zdaleka neskončila, pak museli postupně skládku začít rozhrabávat a pokračovat v dohašování. „Museli jsme počkat až na ráno. Bylo nutné jednotlivé balíky s odpadem rozebrat, uhasit skrytá ohniska. Je to hodně práce a hodně vody i pěny. Na skládce tak sice žádná škoda není, ale nás to stojí hodně,“ konstatoval velitel zásahu.
Při tak velkém požáru, jaký byl u Hůr, to může být i několik stovek tisíc. V pohotovosti navíc bylo zhruba 70 hasičů. Někteří z nich museli být na místě až do čtvrtečního večera. S rozhrabáním skládky hodně pomohla také těžká technika.
U Bavorova pomohl vrtulník
Pro Petra Polívku ale i řadu jeho kolegů je tento týden bezesporu tím nejpernějším z celého léta. Už v pondělí totiž velel při hašení požáru u Bavorova na Strakonicku, kde shořelo přes 57 hektarů polí s obilím, strniště a část lesa. Na místě bylo v akci dokonce patnáct jednotek.
Obě události tak mohl porovnat. „Srovnávat se to ovšem moc nedá. Každý zásah je jiný. U Bavorova byla problémem ta velká plocha, kde hořelo. Pak je samozřejmě složitější komunikace. Velitel se nesmí splést, aby někam konkrétní jednotku neposlal zbytečně a na jiném místě pak naopak nechyběla. U Hůr zas hrozil dým. Když hoří v domě, musíte myslet na evakuaci. Vše má svá rizika,“ vysvětlil.
Polívka chválil i kolegy zasahující u Bavorova. Ocenil, že se od ohně podařilo ochránit domy v osadě Tourov spadající pod Bavorov. Hodně tam pomohl vrtulník s vakem na vodu.
„Rybník byl hned vedle požářiště, takže jsme se o posádku nemuseli vůbec starat. Shora přesně věděli, kam mají vodu poslat. Tím však nesnižuji snahu pozemních jednotek. Byla to pro ně velká dřina, tahají těžké hadice, do toho kouř a vedro,“ uznal Polívka.
Zmíněné dva zásahy označil za největší v kraji za celé letošní léto. Vzhledem k tomu, že se počasí zatím příliš měnit nemá, budou muset být hasiči i nadále ve střehu.
