Experiment provedli v diskusích serveru britského listu The Daily Mail, který platí za titul kombinující zpravodajství o důležitých věcech i bulvár. Výsledky popsali autoři, vystupující na Twitteru pod přezdívkami @DMReporter a @BestoftheMail na serveru Medium.com (celý text anglicky zde).
Přestože by se z obou přezdívek mohlo zdát, že jsou oba účty oficiální součástí propagace The Daily Mailu, není tomu tak. Oba satirické účty, fungující už několik let, sleduje přes padesát tisíc uživatelů sítě Twitter.
„V uplynulých týdnech jsme byli čím dál víc zděšeni tónem zaznívajícím při popisování tématu migrace v Evropě. Obzvlášť se to projevuje v internetových diskusích, kde, zdá se, je už možné úplně všechno,“ napsal @BestoftheMail. „Chtěli jsme vidět, jakou míru podpory získají příspěvky kopírující texty nacistické propagandy, když ‚Židy‘ zaměníme za ‚migranty,‘ dodal.
Osm výroků, 480 plusů, šestnáct minusů
„Nejúspěšnější“ byla parafráze výroku prominentního činitele NSDAP a šéfa Německé pracovní fronty Roberta Leye. Ten v publikaci Pesthauch der Welt (vydána 1944) napsal: „Boj se židovstvem, to je ‚buď, anebo‘. Polovičatá opatření vedou jen k sebezničení. Židovský element musí zemřít, pokud má lidství přežít. Není jiné možnosti než bojovat nelítostnou bitvu proti Židům v každé formě.“
Dvojice experimentátorů nahradila „Židy“ výrazem „migranti“. Kladně příspěvek ohodnotilo 193 čtenářů, záporně šest. Poměru plusů k minusům 69 : 0 pak dosáhl další upravený Leyův výrok: „Chtějí-li migranti boj, mají ho mít. My jsme ho chtěli už dlouhou dobu a v tomto světě pro ně není místo. Oni nebo my - jedni musí jít.“
Spolu se šesti dalšími výroky - včetně Hitlerovy věty „humanitarismus je vyjádřením hlouposti a zbabělosti“ pak experimentátoři získali v součtu 480 diskusních „plusů“ a šestnáct „minusů“. Několik dalších příspěvků moderátoři diskusí The Daily Mail smazali.
Diskuse na serveru The Daily Mail jsou anonymní. Diskutovat sice mohou jen přihlášení (u některých diskusí příspěvky předem musí schválit moderátor), pomyslný palec dolů či nahoru ale může dát každý. To je rozdíl oproti diskusím například na iDNES.cz - i v nich sice kladné body získávají častěji diskutéři s protiimigrační rétorikou, nicméně u každého příspěvku registrovaní uživatelé vidí, kdo jej hodnotil kladně a kdo záporně.
Neznamená to samozřejmě, že by lidé, kteří kladně ohodnotili zmíněné výroky, inklinovali k nacismu. Výroky jsou známé spíše v odborné komunitě historiků a ne mezi širokou veřejností, z níž se formují internetoví diskutéři. Spíše je možné, že došli k závěru - i pod vlivem například médií či sociálních sítí - že umírněná řešení selhávají a nezbývá než volit radikální kroky.
Psycholog: Část lidí si vybíjí frustraci, ale závěr bych z toho nedělal
Podle psychologa Dalibora Špoka je za výsledkem - tedy tím, že výrazně převážila kladná hodnocení - více faktorů, které ale brání učinění závěru pro obecnou populaci.
Za strach z uprchlíků může i 40 let komunismuRozhovor s Daliborem Špokem |
„První je takzvaný samovýběr - těch diskusí se neúčastní obecný vzorek populace, ale lidé, kteří k tomu mají specifické motivy. Pro velkou část z nich je pochopitelně takovým motivem vyjadřování vlastních frustrací a extrémních názorů. U podobných hlasování je vždy spíše pravděpodobnější sbírání podpory, než vyjadřování nesouhlasu,“ řekl iDNES.cz Špok.
Dále Špok poukázal na to, že známo je poměrně málo čísel, což ztěžuje srovnání. „Neznáme absolutní čísla hlasování v uvedených diskusích. Zde sice je 480 hlasů pro osm ‚nacistických‘ výroků, ale je možné, že jiných osm výroků, které bychom náhodně vybrali, má dohromady mnohem více hlasů pro. Neznáme-li absolutní čísla a srovnání s jinými výroky, nemůžeme výsledek experimentu v otázce míry radikality čtenářů nijak zásadně komentovat,“ soudí Špok.
Experiment podle něj ukazuje jedinou věc: že se najdou lidé, kteří podporují rasistické a xenofobní názory. „O jejich počtu v populaci nebo poměru k těm, kteří podobné výroky nepodporují, nemůžeme z daných výsledků říci nic.“
