„Zdrojovými místy bude Jordánsko a autonomní oblast Kurdistánu,“ uvedl ředitel odboru migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman o zhruba čtyřech stovkách uprchlíků ze zemí mimo EU. S podobnou akcí má již Česko zkušenosti z programu Medevac, který vytipovával nemocné děti a posílal je k léčbě do Česka se zákonnými zástupci. Nyní přijedou celé rodiny.
Vláda už v lednu rozhodla, že Česko přijme 15 rodin syrských uprchlíků. Původně byla vybrána první skupina dětí, která měla přijet na léčení v polovině roku. Jejich bezpečnostní prověrky však byly zastaveny poté, co lékaři vyhodnotili zdravotní stav dětí. U některých totiž byly diagnostikovány vrozené genetické vady, které by nešly úspěšně vyléčit.
Vnitro proto začalo vybírat nové adepty na léčbu. Podle prvního náměstka ministerstva vnitra Jiřího Nováčka už byla schválena kritéria pro přijetí. Na seznamu je v současnosti 11 rodin.
„V prvé řadě to budou rodiny s malými dětmi, dále lidé s předchozími vazbami na Českou republiku, a důležité bude i posouzení komise,“ uvedl Nováček.
V Česku uprchlíci žijí například v zařízení v Kostelci nad Orlicí:
14. června 2015 |
Na přesídlení se cizinci připraví už v Jordánsku
V jordánském Ammánu má vzniknout přesídlovací centrum. Uprchlíci vybraní k přesídlení do Česka by v něm byli jeden až tři měsíce ubytovaní a například se tam učili česky.
V září by se měla uskutečnit závěrečná mise do Jordánska, kde čeští lékaři děti vyšetří. Po příletu budou děti léčeny v pražské motolské nemocnici a jejich rodiny si budou zvykat na nové prostředí. Od příštího roku by se pak postupně měli začleňovat do společnosti.
Prvních asi padesát lidí dorazí do Česka již na přelomu letošního a příštího roku. Plného počtu 400 lidí má být dosaženo v posledním kvartálu roku 2017.
Čtyřmi stovkami lidí z Jordánska ovšem plán české vlády nekončí. Zavázala se přijmout dohromady 1500 lidí. „Jde o dobrovolný závazek,“ uvedl náměstek Nováček. Zbylých 1100 lidí by mělo do Česka přijet z Itálie a Řecka, kde nyní pobývají.
O tom, jak přesně to bude probíhat, by měla v říjnu rozhodnout evropská rada pro spravedlnost a vnitřní věci. „Vyšleme do Itálie a Řecka styčné důstojníky, kteří budou výběr vhodných osob a relokaci koordinovat,“ stojí ve zprávě ministerstva vnitra.
S žádostí o azyl uspěl jen každý třetí
O mezinárodní ochranu (azyl) požádalo v Česku za prvních šest měsíců letošního roku 784 lidí. „Mezi hlavní zdrojové země patřila Ukrajina (48,5 %), Kuba (12,5 %) a Sýrie (6,3 %),“ uvádí ministerstvo. Mezinárodní ochrana byla udělena 285 žadatelům.
Mezi 3 018 lidmi, které zajistila cizinecká policie, byla většina odhalena při nelegálním pobytu (2 903 lidí), jen necelá čtyři procenta představovali cizinci nelegálně migrující přes schengenskou hranici. Byli to nejčastěji lidé z Ukrajiny a Ruska.
Legálně v Česku pobývá 458 229 cizinců, na populaci České republiky se podílejí 4,3 procenty. Převládají mezi nimi občané Ukrajiny a Slovenska. Na dalších místech se umístili lidé z Vietnamu, Ruska, Německa a Polska.
| Rok | Počet žadatelů |
|---|---|
| 2008 | 1656 |
| 2009 | 1258 |
| 2010 | 833 |
| 2011 | 756 |
| 2012 | 753 |
| 2013 | 707 |
| 2014 | 1156 |
Zdroj: MV ČR, Odbor azylové a migrační politiky
