Husain byl oběšen v úterý v půl páté ráno ve věznici v Karáčí, sdělil agentuře AFP jeho bratr. Popravu potvrdil i nejmenovaný vězeňský představitel.
Husainovi obhájci a rodina uváděli, že policie v roce 2004 vynutila z mladíka přiznání mučením, včetně pálení cigaretou a strhávání nehtů. Vláda Kašmíru, odkud muž pocházel, se ještě v pondělí pokoušela dosáhnout odložení popravy a zahájení dalšího vyšetřování.
Popravy ve světěV roce 2014 stanul na čele žebříčku v počtu vykonaných trestů smrti Írán s 289 popravenými. Za ním se umístily Saúdská Arábie (90), Irák (61), Spojené státy americké (35) a Súdán (23). Pákistán od začátku letošního roku popravil téměř 200 lidí. Čína a Severní Korea počty popravených nezveřejňují. |
Pákistánský premiér Naváz Šaríf zrušil moratorium na vykonávání trestu smrti loni v prosinci den poté, co pákistánská odnož hnutí Taliban zaútočila na školu v Péšávaru a zabila sto čtyřiatřicet žáků a devatenáct dospělých. Od té doby v Pákistánu bylo podle organizací pro lidská práva popraveno asi sto osmdesát lidí.
Účel světí prostředky
Trest smrti má v Pákistánu, kde je chápán jako prosazování islámského principu „oko za oko“, širokou podporu veřejnosti.
Podle občanskoprávních aktivistů jsou však proces a poprava Husaina příznačné pro pákistánskou justici, v jejíž praxi se snaha odsoudit a potrestat domnělé viníky střetává s pochybnými metodami vyšetřování a uspěchanými rozsudky.
Na nedostatky v soudním procesu upozorňovaly rovněž nevládní organizace. Stěžovaly si třeba, že si vyšetřovatelé nevyžádaly školní záznamy obžalovaného, které by prokazovaly jeho věk. Podle obhajoby bylo Husainovi v době činu čtrnáct let, přičemž podle pákistánských zákonů není možné nezletilého pachatele odsoudit k trestu smrti.
Následkem kampaní vedených organizacemi Reprieve a Amnesty International byl v minulosti výkon hrdelního trestu Husainovi již čtyřikrát na poslední chvíli odložen.
Pákistánské věznice drží primát v počtu lidí čekajících na popravu – v současnosti jich zde sedí kolem osmi tisíc.
