„Boloňským masakrem“ vyvrcholila více než dvacetiletá série podobných atentátů v Itálii, jež měly na svědomí jak ultralevicové Rudé brigády, tak různé neofašistické organizace.
Nálož vybuchla na boloňském nádraží před půl jedenáctou dopoledne v kufru v čekárně druhé třídy, která byla plná turistů i cestujících. Výbuch byl tak mohutný, že zcela zničil nejen čekárnu, ale také část hlavní haly, restauraci a vagon rychlíku, který se chystal k odjezdu. Část lidí byla zabita výbuchem nálože, část usmrtily padající trámy. Mezi oběťmi byli kromě Italů i tři Němci, dva Britové, jeden Japonec a jeden obyvatel San Marina.
Zničené křídlo nádraží v Boloni bylo poté kompletně zrekonstruované. Jako součást památníku obětem útoku byla ponechána část původní dlažby a venku umístěné hodiny, které se zastavily přesně v čas výbuchu.
Po letech složitého vyšetřování byli definitivně až v listopadu 1995 odsouzeni na doživotí dva členové neofašistické teroristické skupiny Ozbrojená revoluční jádra (NAR) Valerio Fioravanti a Francesca Mambrová. Několik dalších osob včetně pracovníků vojenské zpravodajské služby bylo odsouzeno k nižším trestům za to, že bránili výkonu spravedlnosti. V roce 2004 byl za spoluodpovědnost na útoku odsouzen na 30 let někdejší člen NAR Luigi Ciavardini. Fioravanti a Mambrová, kteří se později ve vězení vzali, již káznice opustili.
V souvislosti s útokem v Boloni panuje i po letech řada nejasností. Je možné, že za útokem stálo více osob, nejasné zůstávají i přesné motivy pachatelů. V souvislosti s mařením spravedlnosti vlivnými osobami se též spekulovalo o možném napojené skupiny NAR na tajné služby a organizaci Gladio.
