„Já nejsem žádný svatoušek,“ začíná rozhovor Vít Hassan. Přiznává, že v roce 2000 zbil teleskopickým obuškem revizora. „Nebylo to kvůli dvěma stovkám za jízdu na černo, ale revizor mě začal hrubě rasisticky urážet a já jsem dostal amok,“ líčí 37letý muž. Odsouzen byl na tři roky do vězení. Za dvě rvačky pak ještě dostal podmínky, poslední v březnu 2013, konkrétně rok vězení s tříletou zkušební lhůtou.
Vysvětluje, že se často dostává do situací, kdy je rasisticky urážen a napadán a pak se brání. „Advokát mi tehdy říkal, že mi věří, že se mi to často stává. Radil, ať klidně křičím, jsem vulgární, ale hlavně ať konflikt neřeším agresivně,“ říká. Nyní to však vnímá tak, že když se zachoval podle jeho rady, tak skončí ve vězení.
Vše začalo, když 5. listopadu 2013 pozdě večer nastoupil do tramvaje číslo 22 na zastávce Vypich v Praze. Okamžitě u něho byli revizoři. Dokonce se ho podle jeho slov jeden z cestujících zastal, že si ani nemohl štípnout lístek. Hassan ho však neměl, jako mnohokrát předtím jel na černo. „Jsem v tom tak trochu recidivista,“ přiznává.
Vít Hassan a revizořiPro pražské revizory je Hassan známou postavou Není to jen proto, že na černo jezdí často a jednoho z nich v roce 2000 zbil. Se třemi z nich měl dlouhodobě problémy. Ty začaly poté, co o nich napsal na svém blogu na iDNES.cz. Na jejich chování si opakovaně stěžoval Dopravnímu podniku. Ten jej odkázal na orgány činné v trestním řízení. Jedním z revizorů, se kterými měl problémy, byl i Alexandr Petrů, který byl odsouzen k 1,5leté podmínce a propuštěn z práce (více o propuštění zde). |
Revizoři přivolali policisty. Hassan jim utekl, ale jen na chvíli. Našli ho schovaného v křoví. „Jeden z revizorů do mě začal kopat. Ležel jsem na zemi a přihlíželi tomu policisté. Celou událost jsem si nahrával na diktafon, který mi revizor vykroutil z ruky. Z opasku mi také byly strhány dva mobily, o kterých se revizor v domnění, že jsem si na ně jeho chování nahrával také, radil s přítomnými policisty, jak je nejlépe promazat,“ popsal svou verzi události (podrobněji popsal incident na svém blogu).
Policisté u soudu vypověděli, že se revizoři nijak zákroku neúčastnili, pouze jim jeden z nich svítil baterkou. Zadržený se podle nich bránil, nechtěl opustit křoví, proto museli použít páku přes ruku a nasadit mu pouta. Jeden z revizorů zákrok neviděl, protože se honičky a hledání neúčastnil, druhý si nebyl jistý, zda policii svítil, ale nevyloučil to.
Vít Hassan si ihned po zákroku stěžoval na policejní stanici. Uvedl, že mu revizoři odcizili diktafon a vymazali video a fotky z mobilních telefonů. Uvedl také, že po útěku postrádá obálku, ve které měl finanční hotovost. „Z toho jsem ale konkrétně nikoho nevinil,“ připomíná Hassan.
Stěžoval si také na zbití a zkopání, proto mu policie na jeho žádost přivolala záchranku. Lékař i zdravotní sestra však u soudu uvedli, že na něm žádná zranění, která by svědčila o napadení, nenašli. Vít Hassan však bezprostředně po propuštění zašel do střešovické nemocnice. Zde už lékař modřiny a otoky, zejména na pravé straně hlavy a na noze, našel. „Nebyla to nijak závažná zranění, zaplať pánbůh. Škrábance na obličeji, ve vlasech, monokl a modřiny,“ říká odsouzený muž.
Ve stejný den, kdy byl na policii, dorazil Hassan na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), kde svou verzi případu popsal a znovu vznesl obvinění. Později jim přinesl i své mobilní telefony, kvůli případným nálezům otisků prstů revizora. Policie i GIBS vše nakonec odložili. Inspekce však podala podnět pro podezření z křivého obvinění. Státní zastupitelství v Praze 6 následně podalo obžalobu.
Soud nejprve obžalobu vrátil, pak poslal stěžovatele za mříže
Obvodní soud nejprve zastupitelství kauzu vrátil k došetření. Soudce připomněl rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého není křivým obviněním to, když někdo někoho označí za pachatele a orgánům činným v trestním řízení se nepodaří prokázat obviněného vinu.
„V tomto kontextu pak nutno konstatovat, že podání obžaloby v dané věci je minimálně předčasné, když výsledky vyšetřování dosud dostatečně neodůvodňují postavení obviněného před soud, neboť v přípravném řízení dosud nebyly opatřeny důkazy o všech základních skutkových okolnostech potřebných pro meritorní rozhodnutí soudu,“ stojí v rozhodnutí.
Záběry Víta Hassana pořízené na GIBS.
Státní zástupce si však podal stížnost a pražský městský soud jí vyhověl. Obvodní soud pro Prahu 6 tak musel případ projednat. Soudce poslal Hassana na tři roky do vězení. Zajímavé je, že se soudce v odůvodnění nijak nevypořádal s připomínkami, které před tím sám vytýkal státnímu zástupci.
Hassanův obhájce připomíná, že Městský soud při rozhodnutí o stížnosti dal ještě před zahájením hlavního líčení obvodnímu soudu pokyn, jak hodnotit důkazy, což je nezákonné.
„Dokonce ještě před tím, než došlo k výslechu svědků před soudem, (Městský soud) konstatoval, že nepřipouští pochybnosti o věrohodnosti vypovídajících policistů a revizorů, kteří, neboť vypovídají pod sankcí křivé výpovědi, mluví pravdu,“ uvedl advokát v podnětu ke stížnosti na ministerstvo spravedlnosti.
Při odvolání městský soud pouze snížil výši trestu ze tří na dva roky nepodmíněně. Obhájce tvrdí, že jeho rozhodnutí je z části nepřezkoumatelné, chybí podle něj třeba i to, z jakého konkrétního trestného činu měl jeho klient revizory a policisty obvinit. Hassan nedostal možnost přednést závěrečnou řeč a poukazuje na řadu dalších závažných procesních pochybení.
Za jednu ze zásadních výtek však lze považovat tvrzení, že „v řízení došlo k extrémnímu rozporu mezi provedenými důkazy a na jejich základě učiněnými skutkovými zjištěními, stejně jako k extrémnímu rozporu mezi výsledky dokazování a na to konto učiněnými právními závěry“.
Mimo podnětu na ministerstvo spravedlnosti proto obhájce podal i dovolání. Ani jeden úkon však nemá odkladný účinek.
