Při podobné misi na Islandu loni na podzim nakonec čeští letci nezaznamenali řádný ostrý start. Při hustém provozu nad Atlantikem to ale může být jinak.
„Piloti jsou připraveni na všechny eventuality a za každých okolností se budou ve všech situacích řídit danými pravidly,“ říká v rozhovoru zástupce velitele české jednotky na Islandu a zároveň jeden z pilotů Milan Nykodym.
Mise na IslanduNa Islandu bude působit pětice gripenů JAS-39 C (z toho jeden záložní) a zhruba 70 vojáků (piloti a technický personál). Na ochranu vzdušného prostoru nad Českou republikou tak zůstává devět strojů, z toho dva dvojmístné JAS-39 D. NATO už loni svěřilo českým letcům tento úkol po zkušenostech ze dvou podobných misí v Pobaltí. Navíc se čeští letci naučili tankovat za letu, což je pro takový typ mise naprosto nezbytné. Češi tentokrát tak trochu „zaskakují“ za kanadské letectvo, které mělo Island v této době chránit. Kanaďané jsou však operačně vytíženi údery proti Islámskému státu. Na Islandu mohou čeští letci startovat k letounům, které neodpovídají řízení letového provozu, mají vypnuté automatické odpovídače, odkloní se od trasy nebo jejichž lety nejsou třeba vůbec nahlášeny. V takových případech platí jasné postupy, jak se k letounu přezdívanému „zombie“ přiblížit, navázat komunikaci a let monitorovat. |
Čeští piloti se na Islandu mohou potkat, navíc v pokračující napjaté atmosféře kvůli konfliktu na Ukrajině, i s ruskými strategickými bombardéry na jejich dálkových cvičných letech. I když vzhledem k technickým problémům, které flotila ruských dálkových bombardérů nyní má (několik ruských bombardérů v uplynulých týdnech havarovalo, pozn. red.), je pravděpodobnost setkání nižší.
Při posledním nasazení na Islandu nakonec žádný ostrý start nenastal. Bezpečnostní situace se nicméně od té doby opět změnila. Očekáváte, že budete mít tentokrát „více práce“?
Pravděpodobnost „ostrého“ zásahu je velmi malá, nicméně je.
Máte informace o nějaké zvýšené aktivitě ruských vojenských letů v oblasti okolo Islandu?
Nemáme momentálně žádné zprávy o zvýšené aktivitě ruských vojenských letounů v okolí Islandu. Přihlédnu-li k nedávným mimořádným situacím spojených s letouny Tu-95 a jejich následnému „uzemnění“, nelze v nejbližší době očekávat výraznou aktivitu ruského dálkového letectva.
Co když se některému z českých pilotů stane něco podobného, jako například Norům, kdy se ruský stíhač znenadání nebezpečně přiblížil, nebo jako Švédům, kteří nedávno zveřejnili, že u nich ruští piloti například schválně vystřelují klamné cíle?
Všichni piloti účastnící se mise jsou plně vycvičení profesionálové a většina má zkušenosti z Pobaltí. Nemám důvod se obávat, že by naši piloti neměli zvládnout jakoukoli situaci, byť by se měla projevovat jako zastrašování.
Jak probíhala příprava na misi? Předpokládám, že se vycházelo ze zkušeností z loňska a ty mají piloti i pozemní personál určitě ještě v živé paměti.
Příprava na misi probíhala ve znamení nedostatku času, kdy jsme hlavně čerpali z loňských zkušeností. Snahou je neodchylovat se od zavedených standardů. Co se týče letecké techniky, bereme s sebou standardně vybavené letouny (palubní kanon a řízené střely AIM-9M Sidewinder, pozn. red.).
Jaký je to pocit vědět, že když Kanaďané nemohou, poprosí spojenci o záskok české letce. To je si myslím celkem příjemné zjištění...
Nemyslím, že bychom situaci, která před námi vyvstala, shledávali jako příjemnou či nepříjemnou, a ani nebylo mnoho času na podobné úvahy. Dostali jsme úkol a snažíme se jej splnit jak nejlépe umíme. Nicméně chápeme, že pokud je Kanada zainteresovaná v jiných důležitých záležitostech, je potřeba se zachovat jako týmový hráč a plnohodnotný člen Aliance.
