Polovina července, světoví státnici si třesou rukou a na světě je dohoda, na kterou se čekalo mnoho let. Teherán se v ní zavázal k omezení svého jaderného programu výměnou za zrušení mezinárodních hospodářských sankcí (více o dohodě zde).
Americký prezident Barack Obama si mohl odškrtnout další ze svých předvolebních slibů. Jenže ne všichni jsou z paktováním se s politicky stále nestálým Íránem nadšení. Už po schválení se proti novému partnerství tvrdě postavil Izrael a také Saúdská Arábie.
Proti je však podle průzkumů Pew Research Center také 48 procent americké veřejnosti. Pro dohodu je pak o deset procent méně respondentů. Nespokojenost veřejnosti s politickým směřováním USA se projevila i ve středu večer, kdy do ulic New Yorku vyrazily tisíce lidí, píše server New York Post.
„Zrušte dohodu!“ skandoval dav za policejními barikádami. Podle agentury AP se protestní akce na Times Square zúčastnili především stoupenci Izraele. Organizátoři nicméně uvedli, že mezi demonstranty byli zastoupeni lidé různých vyznání a politických názorů.
Cílem demonstrantů je jediné - popostrčit Kongres, aby předloženou dohodu neschválil. Veselí z úspěšných dohod na mezinárodním poli je totiž předčasné a bez posvěcení Kongresem by nemělo vejít v platnost, přesněji řečeno ne v současné podobě. A právě při schvalování ve své vlasti může Obama narazit.
Republikáni dohodu zřejmě zablokují
Kongresu totiž od posledních voleb dominují republikáni (více o jejich vítězství ve volbách zde). Podle dosavadních vyjádření republikánských poslanců a senátorů nelze s jejich hlasy pro smlouvu s Íránem příliš počítat. „Je to hrůzná dohoda, musíme ji zamítnout. Kongres by měl udělat svou práci a jednat v zájmu amerického lidu, v zájmu bezpečnosti,“ řekl ve svém projevu k demonstrantům bývalý republikánský guvernér státu New York George Pataki.
Byznysu s Íránem už nic nebrání. Lační Francouzi a Němci neváhají |
Kritické hlasy se však množí i v demokraticky smýšlející části politického spektra. Známý americký židovský právník a profesor Harvardské univerzity Alan M. Dershowitz, který je označován za liberálního demokrata, ve svém proslovu k demonstrantům prohlásil, že dohoda je špatná i pro Demokratickou stranu, píše server The Guardian.
S největší pravděpodobností tak dohoda o íránském jaderném programu Kongresem neprojde. Podle znalců sice republikáni nemají možnost smést dohodu s Íránem úplně ze stolu, mohou však zkomplikovat její klíčovou část, kterou je odstranění amerických sankcí.
Co bude po odmítnutí v Kongresu následovat? Obama zřejmě využije prezidentské veto. Dohoda se pak vrátí zpět k projednání. Veto může Kongres přehlasovat jen dvoutřetinovou většinou všech hlasů.
Na prostudování dohody a přijetí má Kongres 60 dní. Nejpozději tedy musí rozhodnout 17. září, připomíná server BBC. Během této doby Obama nemůže zavelet k uvolnění sankcí uvalených na Írán.
