Podle vodáků i České inspekce životního prostředí někteří majitelé malých vodních elektráren odmítají dodržovat minimální průtoky, které pro každou řeku stanovilo ministerstvo životního prostředí.
Na problém upozorňuje web Suchejezy.cz, který provozuje Český svaz kanoistů ve spolupráci s Vodáckou školou záchrany a portálem Raft.cz. V současnosti evidují takových jezů zhruba čtyřicet.
Suché jezySucho pod jezem vznikne za situace, kdy většinu vodu z řeky odebírá vodní elektrárna do svého náhonu. Mezi jezem a návratem vody do řeky je takzvaný ochuzený vodní tok, kam by se voda měla posílat, avšak malé procento majitelů elektráren se tomu vyhýbá. Roli hraje i zanesené koryto řeky, kde jsou kameny a štěrk. Na to však elektrárny nemají vliv. V extrémním případě byl na suchu i dvoukilometrový úsek pod jezem. |
„Vadí nám, že jezy nedodržují minimální zůstatkový průtok. Není to jen kvůli vodákům. Průtok, který tam má být, je určován tak, aby řeka zůstávala řekou. Letos prvního května byla Sázava od jezu Kaňov naprosto suchá, bylo to nafocené a bylo to nahlášeno na Českou inspekci životního prostředí. To samé bylo na Kaceřovském a Nezabudickém mlýně na řece Berounce,“ uvedl pro iDNES.cz Pavel Šálek z Českého svazu kanoistů.
Málo vody je také například na Sázavě v Nespekách a Týnci, Jizeře v Malé Skále, Bečvě v Troubkách nebo Lužnici v Táboře. Server iDNES.cz minulý týden upozornil na suchý jez na Berounce v Zadní Třebáni (více čtěte zde).
Nedostatek vody ničí ekosystémy v korytech pod jezy. Zároveň znepříjemňuje vodákům plavbu. V lepším případě dřou loděmi o dno, v tom horším je musí přenášet i stovky metrů. Zástupci vodáků upozorňují, že vyschlá koryta řek mají negativní vliv na příjmy z vodáckého sportu. Roční obrat podle nich činí přes 1,3 miliardy korun.
„Který člověk by šel na řeku, když by musel dva kilometry táhnout loď? Kraje přicházejí o peníze, protože lidé chodí jinam, kde jsou podmínky lepší. Divím se, že si to kraje nehlídají,“ řekl iDNES.cz majitel Vodácké školy záchrany Petr Ptáček.
Podle Šálka by měly elektrárny za současného suchého období odběr vody zastavit, aby zůstal zachován průtok v řece. Pamatuje na to i vodní zákon, který mimo jiné říká, že „při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí (...) narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry a (...) porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných“.
Problémy dělá jen minimum elektráren, hájí se provozovatelé
Podle místopředsedy Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů Roberta Turinského ale vodáci problematice nerozumí a hází všechny elektrárny do jednoho pytle.
Téměř vyschlé koryto Berounky v Zadní Třebáni |
„Vodák přijde, nelíbí se mu to, tak vezme foťák a podle návodu na stránkách (Suchejezy.cz, pozn, red.) jez oznámí. Jestliže ale chci něco kritizovat a zaujmout k tomu kvalifikovaný názor, tak musím nejdřív vědět, jak ta věc funguje. Pak tady máte stránku se 40 jezy, články v novinách a na všechny provozovatele malých vodních elektráren padá negativní světlo,“ vadí Turinskému.
„Na webu Suché jezy visí případy, které jsou bez pardonu v problému. Jsou to elektrárníci, kteří by tu řeku vycucli do mrtě, aby vydělali maximum. S několika jsem mluvil a není s nimi žádná diskuse. Dopředu říkám, že se od nich distancujeme,“ uvedl Turinský. Neetické chování potvrdil u majitelky elektrárny v Zadní Třebáni, naopak neprávem je podle něj v seznamu například jez v Katovicích na Otavě.
Podle ministerstva životního prostředí problém suchých jezů současné zákony ošetřují. „Vodoprávní úřady mají možnost změny nebo zrušení povolení k nakládání s vodami. To se týká samozřejmě i povolení k využívání energetického potenciálu povrchových vod, tedy provozu malých vodních elektráren,“ sdělila iDNES.cz mluvčí úřadu Jana Taušová.
V současné době ministerstvo připravuje nový způsob stanovení minimálního zůstatkového průtoku. Chystají se také nové požadavky na operativní řízení vodních nádrží v období sucha, což ovlivní manipulační řády velkých i malých vodních děl. „To by mělo vést k zajištění rovnováhy mezi maximálním využitím vodního zdroje a minimálními dopady hospodaření nádrže na ekosystémy vázané na nádrž a na tok pod nádrží,“ dodala mluvčí.
Inspekce udělí ročně jen sedmnáct pokut
Česká inspekce životního prostředí v letech 2010 až 2014 provedla 435 kontrol vodních elektráren. S jejich majiteli zahájila 71 správních řízení a z toho v 69 případech udělila pokutu. V průměru to ročně vychází na 17 pokut. Nejvyšší postih 130 tisíc korun loni dostala společnost Fobos za opakované nedodržení minimálního průtoku při provozu elektrárny na říčce Smědé ve Frýdlantu.
Česko sužuje nejhorší sucho za poslední dekádu |
„Věřím tomu, že většina lidí, kteří vodu odebírají, zákon dodržuje. Protože těch elektráren je v České republice 1 400. Ale existuje malé procento vodních elektráren, které to porušují,“ uvedl k tomu Šálek z Českého svazu kanoistů.
Na začátku července se zástupci vodáků domluvili s inspekcí na spolupráci při kontrolách průtoků vody. „V posledních letech dostáváme řadu podnětů na řešení problematiky jezů na vodních tocích, přes které neprotéká žádná voda, případně je její množství zcela nedostatečné,“ upozornil v tiskové zprávě ředitel inspekce Erik Geuss.
Problémy podle Turinského působí zejména dva typy provozovatelů. „Jedni vědomě porušují zákon a pravidla. Druzí patří do skupiny elektráren, které běží kontinuálně od doby vzniku v Rakousku-Uhersku. Mají platná oprávnění z těch dob, která se dodnes nezměnila. Před 80 až 100 lety dostal provozovatel k dispozici maximum vody, která byla v řece. Hospodářství tehdy mělo prioritu,“ uvedl.
Berounku v Zadní Třebáni lze téměř přejít suchou nohou (14. července 2015):
