O tom, zda Gröningův zdravotní stav umožňuje výkon trestu, musí ještě podle DPA rozhodnout státní zastupitelství. Předpokládá se, že pokud by skutečně do vězení nastoupil, celé čtyři roky by v káznici nezůstal.
Prokuratura totiž ještě před vynesením verdiktu uvedla, že až 22 měsíců z trestu by mohlo být jako kompenzace za průtahy považováno za odpykaných, neboť Gröninga bylo možné odsoudit již v rámci vyšetřování na přelomu 70. a 80. let. Tehdejší trestní řízení ale bylo zastaveno.
Podle Efraima Zuroffa, ředitele jeruzalémské kanceláře Centra Simona Wiesenthala, je rozsudek zasloužený. „Doufáme, že to německé úřady povzbudí, aby stíhaly další případy,“ sdělil Zuroff agentuře DPA. „Tento případ byl pro nás velmi, velmi důležitý, dodal. Proces s Gröningem je považován za jeden z posledních s válečnými zločinci z dob nacistické éry.
Odklízel zavazadla a vedl evidenci, tvrdí obhajoba
Gröning, který byl dobrovolníkem jednotek SS, v Osvětimi působil do roku 1944. Obžaloba se však soustředila na období května až července 1944, na takzvanou maďarskou akci. Při ní nacisté do vyhlazovacího tábora transportovali přes 420 tisíc maďarských Židů. Právě z podílu na smrti většiny z nich se Gröning zodpovídal.
Podle prokuratury i podle svého prohlášení se Gröning neúčastnil přímo násilností, pracoval prý pouze na odklízení zavazadel deportovaných vězňů a v evidenci. Média ho proto označují za osvětimského účetního. Podle obžaloby však svou prací podporoval systematické vyvražďování. Proto čelil obvinění z napomáhání k trestnému činu.
Gröning již dříve novinářům řekl, že se o své minulosti rozhodl veřejně promluvit poté, co se v poslední době setkal s popíráním holokaustu. „Viděl jsem plynové komory. Viděl jsem spalovací pece,“ prohlásil před deseti lety v rozhovoru pro BBC.
Podívejte se, jak probíhal soud s Gröningem:
21. dubna 2015 |
