Lídr sociální demokracie Miloslav Ludvík se z plakátů v metru na lidi usmíval, když jim sliboval osm tisíc levných bytů pro sociálně slabé, seniory i mladé rodiny. Trojkoalice zase v programu deklarovala, že takových bytů postaví pět set ročně.
Od voleb, po kterých se ČSSD, Trojkoalice s hnutím ANO chopily vlády, přitom uplynulo již více než šest měsíců. Jediné, co lze chápat jako pokus o naplnění slibů, je fakt, že rada bytovou situaci analyzuje.
„Je to stále jeden z našich základních cílů,“ říká však Ludvík, aby zdůraznil, že na plakáty se slibem osmi tisíc bytů nezapomněl. Praha podle něj s přípravou výstavby musí počkat na chystaný zákon o sociálním bydlením, aby věděla, kolik takových bytů bude muset vlastnit.
Podle předsedy zastupitelského výboru pro zdravotnictví a bydlení Miloše Růžičky (STAN) se přípravy výstavby bytů zdržely, protože je třeba dokončit zahájenou privatizaci bydlení a vytvořit přesný přehled toho, co Praha vlastní.
„Je třeba podívat se, co Praha má, a byty rekonstruovat,“ řekl Růžička.
Peníze mají, plány ne
Přestože ještě nezačali, alespoň už mají na plány peníze, což je v současné špatné finanční situaci Prahy spíše výjimka.
Město v tuto chvíli finišuje s pracemi na analýzách městského bydlení. „V Praze je asi 650 tisíc bytů, a až skončí poslední vlny privatizace, zbude magistrátu přes sedm tisíc sociálních bytů, což je asi 1,3 procenta bytů ve městě,“ uvedl radní pro zdravotnictví a bydlení Radek Lacko (ANO).
100korun za m2 může činit rozdíl tržního a městského nájmu (60 -110 Kč za m2). |
600 malých bytů z toho je nyní prázdných, přestože město za nájemné účtuje kolem 40 procent tržní ceny. Město neví proč, hodlá to teprve zjišťovat, pravděpodobně jsou ve špatném stavu.
„Příjmy z privatizace šly v minulosti do rozpočtu, ale vyčlenil jsem pro tyto finance fond rozvoje sociálního bydlení. Ke konci letošního roku by na něm mohly být až dvě miliardy korun a ke konci prodejů podle odhadů tři až čtyři miliardy,“ dodal Lacko.
Za utržené peníze chce Lacko byty stavět, další plánuje nakupovat a ty staré hodlá rekonstruovat. Nově rada pracuje na pevně stanovených pravidlech pro developery tak, aby od nich získávala byty zdarma jako náhradu za městské investice do infrastruktury, jako jsou silnice, školky nebo kanalizace.
„Až budeme mít tyto podklady, budeme jednat s developery,“ dodal Ludvík. ČSSD před volbami razila pravidlo, že pokud developer bude stavět rozsáhlejší projekt nad 300 bytů, bude z nich pět procent město požadovat pro sebe.
Plánují komunitní komplex jako ve Švýcarsku
Samo zahájení výstavby městských bytů nebude tak rychlé, jak se ze slibů mohlo voličům zdát. To připouští jak ČSSD, tak Trojkoalice. Třeba Růžička totiž odmítá podporovat budování velkých domů s výlučně sociálními byty.
Bojí se, že by se z nich později mohla stát ghetta sociálního vyloučení. Už nyní proto jedná s architekty o projektu v Lysolajích, kde chce vytvořit komunitní komplex pro seniory, mladé či chudší rodiny. Podobná zařízení jsou úspěšná ve Skandinávii i Švýcarsku.
K tomu, aby Praha vytvořila síť sociálního bydlení, ji bude nutit vláda. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak chce zamezit obchodům s chudobou (ubytovnami, kde drahé nájmy platí majitelům stát). Metropole se na to již chystá, přestože ministerstvo neřeklo, kolik bytů by magistrát měl pro tyto účely mít.
Podle údajů z úřadu práce stát v hlavním městě poskytl letos v květnu doplatek na bydlení 3 921 rodinám ve výši přes 18 milionů. To by mělo odpovídat počtu rodin, které si nedokážou vydělat tolik, aby mohly platit tržní nájemné, a potřebují levnější sociální bydlení.
Podle analytika Daniela Hůle z Demografického informačního centra však mohou být skutečné počty vyšší, protože Praha je specifická tím, že ve starší zástavbě žije řada osamělých seniorů ve velkých bytech. Neutáhnou nájemné, trpí proto chudobou, ale stydí se o dávky žádat.
