Vážená Barbaro,
Vážený Nicholasi,
se zármutkem jsem dnes přijal zprávu o úmrtí Vašeho otce - Sira Nicholase Wintona. Chtěl bych Vám a členům Vaší rodiny vyjádřit touto cestou upřímnou soustrast. Činím tak jménem svým a jménem všech občanů České republiky, kteří Sira Nicholase chovali ve velké úctě a vážili si jej.
Vždy je velmi obtížné psát soustrastný dopis a volit slova, která mají být útěchou a povzbuzením. Inspirací nám v takových chvílích může být osobní vzpomínka, intenzivní prožitek, něco, co máme s osobou toho, kdo odešel, přirozeně spojeno. Sir Nicholas byl pro mnohé zosobněním hrdinství a lidskosti. Aniž by jej mohli osobně poznat a mluvit s ním, vážili si jej pro jeho odvahu a statečnost, které pomohly zachránit množství lidských životů.
Byl jsem rád a poctěn, když Sir Nicholas přijel do Prahy v říjnu loňského roku, aby zde převzal nejvyšší vyznamenání mé země jako výraz uznání a díků. I když dlouho nebylo zřejmé, zda mu jeho zdravotní stav dovolí cestu absolvovat, vím, že jeho první spontánní reakcí na mé pozvání doručené mu o několik měsíců dříve byl nadšený souhlas spojený s otázkou, zda se bude moci během letu podívat do pilotovy kabiny. To byl pro mě Sir Nicholas - muž rozhodný, nápaditý, s nádherným a živým smyslem pro humor. Setkání s ním a Wintonovými dětmi na Pražském hradě bude pro mě vždy patřit k těm nejvzácnějším.
Sir Nicholas měl mnoho přátel doma i v zahraničí. Mohlo by se tak zdát, že jeho památka patří mnohým. V této smutné chvíli ale nesmíme zapomínat na to, že Vám - jeho nejbližším - odešel otec, dědeček, přítel a rádce - zkrátka někdo, kdo do Vašich životů vždy přirozeně patřil a byl jejich součástí. Díky Vám mohl prožít klidný závěr bohatého života, obklopený láskou a pochopením. To je veliký dar, za který se patří také poděkovat.
Když od nás navždy odchází někdo, koho známe, je to smutná chvíle naplněná bolestí. V Siru Nicholasovi ztratila má země přítele, kterého budeme všichni postrádat. Tím, co během svého života dokázal, se ale nesmazatelně zapsal do historie. A je na každém jednom z nás, abychom tento zápis střežili a nenechali upadnout v zapomnění. Na Sira Nicholase Wintona Česká republika nezapomene.
