Demonstrace v Jerevanu propukly poté, co vláda oznámila, že od 1. srpna zdraží proud o 17 až 22 procent (psali jsme zde). Zvýšení cen pro maloodběratele si vyžádala arménská distribuční společnost vlastněná ruským energetickým holdingem Inter RAO.
Vzhledem k těsným ekonomickým vazbám na Rusko nyní arménské hospodářství pociťuje důsledky ruské krize, kterou vyvolávají západní sankce a propad cen ropy a zemního plynu.
Sargsjan doposud protestům čelil a odmítal od zdražení elektrické energie ustoupit. V sobotu však oznámil, že vláda zvýšení ceny bude krýt do ukončení nařízeného auditu ve firmě Inter RAO.
Prezident tak učinil po schůzce, kterou měl v pátek večer s ruským ministrem dopravy Maximem Sokolovem, který je spolupředsedou rusko-arménské ekonomické komise. Na ní se dohodli na zmíněném auditu, což však demonstranty neuspokojilo.
Nepomohlo ani to, když Sargsjan sdělil, že Rusko poskytne Arménii úvěr ve výši 200 milionů dolarů (téměř pět miliard korun) na modernizaci armády.
Zatím není jasné, zda prezidentův ústupek přiměje demonstranty opustit ulice Jerevanu. Někteří aktivisté podle agentury AP dali najevo, že se ukončit protest ještě nechystají, ale neupřesnili, jaké jiné požadavky mají.
Ulice arménské metropole blokovaly tisíce protestujících od pondělí a jejich počet neustále rostl až na 15 000. Podle arménských médií se neklid později rozšířil i do druhého největšího arménského města Gjumri. V úterý proti demonstrantům v Jerevanu zasáhla policie a na 200 lidí zadržela, ale v následujících dnech už byly protesty klidné.
Arméni protestovali proti zdražování elektřiny 24. června:
