Barmská ústava z roku 2008 nedovoluje kandidovat na prezidenta lidem, jejichž příbuzní mají cizí státní občanství. Brání tak opoziční vůdkyni Su Ťij stát se barmskou prezidentkou, protože její synové jsou Britové a britské občanství měl i její zemřelý manžel.
Nynější barmská ústava je přežitkem z časů vojenské diktatury a je kritizována jako nedemokratická rovněž proto, že čtvrtinu parlamentních křesel přiděluje armádě. K přijetí dodatků ústavy je přitom podle jednoho z článků dokumentu zapotřebí více než tříčtvrtinová podpora parlamentu. To dává armádě de facto právo veta.
Novelu, která měla snížit požadovanou podporu pro přijetí dodatků z více než 75 procent na 70 procent, poslanci neschválili.
Parlamentní volby a naděje pro Su Ťij
Po volbách v listopadu 2010 se v Barmě po letech vojenské diktatury ujala moci civilní vláda, která propustila na svobodu téměř všechny politické vězně, včetně Su Ťij, a zahájila demokratické reformy.
Znepokojení však vzbuzuje zpomalení procesu reforem v poslední době, včetně přetrvávajícího silného vlivu armády na politické dění v zemi. Kritici poukazují také na pokračující zatýkání novinářů či diskriminaci muslimského menšinového etnika Rohingů (více zde).
Prezidentské volby jsou v Barmě plánovány na listopad a v prosinci by se měly konat parlamentní volby. V nich je podle analytiků favoritem opoziční Národní liga pro demokracii (NLD), v jejímž čele Su Ťij stojí. NLD zvítězila v posledních svobodných parlamentních volbách v roce 1990, tehdejší vojenská vláda ale výsledek ignorovala, stranu k moci nepustila a Su Ťij dál držela v domácím vězení.
Su Ťij převzala v říjnu 2013 prestižní Sacharovovu cenu. Ocenění předal po 23 letech od udělení předseda Evropského parlamentu Martin Schulz:
22. října 2013 |
