Sto dnů hájení nebude. Generál Pavel přebírá nejvyšší vojenský post NATO

Slavnostním ceremoniálem se v pátek dopoledne v Bruselu ujme generál Petr Pavel postu šéfa Vojenského výboru NATO. Jako nejvýše postavená osoba ve vojenské hierarchii Aliance bude tři roky předsedat náčelníkům generálních štábů celé osmadvacítky a podléhat mu budou i dvě strategická velitelství spojenců.

Třiapadesátiletý Pavel se stává prvním z představitelů zemí bývalého východního bloku, který takový post získal. V této „životní misi“ bude především fungovat jako hlavní poradce generálního tajemníka NATO v otázkách vojenského charakteru i jaderného plánování.

Vojenský výbor

Nejvyšší vojenský orgán Aliance, sídlí v Bruselu a zpravidla dvakrát ročně se schází na úrovni náčelníků generálních štábů zemí NATO. Výbor předkládá návrhy a doporučení nejvyššímu orgánu aliance, Severoatlantické radě, a převádí do vojenské praxe politická rozhodnutí rady. Předsedou dosud zpravidla býval Evropan, kvůli rovnováze uvnitř hierarchie Aliance. Evropští představitelé tak mají vyvážit roli severoamerických členů, především USA. Američané totiž obsazují řadu velitelských postů včetně vrchního velitele sil NATO.

„Ta úloha předsedy vojenského výboru ze své podstaty nesahá do politické roviny. Za nejdůležitější proto považuji se vypořádat s hrozbami, před kterými v současnosti Evropa a celá západní civilizace obecně stojí,“ řekl pro natoaktual.cz Pavel v předvečer jmenování.

Za prvořadou označil hrozbu islámského extremismu reprezentovanou v této chvíli takzvaným Islámským státem. Bude to podle něj dlouhodobý a složitý problém, který si vyžádá pevné odhodlání celé Aliance. „A na druhém místě je to současná agresivní politika Ruska. Jsem přesvědčený, že ani Rusko ani Aliance nemá zájem na konfrontaci a dalším vyhrocování vztahů,“ prohlásil.

Jako v pořadí dvaatřicátý muž v čele vojenského „křídla“ NATO nahradí Pavel ve funkci dánského generála Knuda Bartelse. Bude zodpovědný za překlad politických rozhodnutí, na kterých se spojenci dohodnou, do praxe prostřednictvím dvou strategických velitelství - pro operace (ACO) a transformaci (ACT).

„Osobně je mým cílem, abychom dokázali jasně a srozumitelně formulovat vojenská doporučení, aby naši političtí kolegové mohli rozhodovat na základě faktů a skutečností,“ uvedl Pavel.

Klíčová role, jíž se bude muset zhostit, je především hledání a tvorba všeobecné shody a doporučení pro Severoatlantickou radu mezi všemi osmadvaceti státy Aliance. A nebude to jednoduché. Nezřídka vznikají situace, kdy se pozice jednotlivých zemí diametrálně liší a kdy si státy tvrdě a nekompromisně stojí za svým.

Petr Pavel

Původně průzkumník a výsadkář působil počátkem devadesátých let jako operační důstojník v misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii. Velel také jednotce československých vojáků, která v Srbské Krajině vysvobodila skupinu francouzských vojáků uvězněných mezi bojujícími stranami. Během mise dokonce padl se svými muži do zajetí. Nakonec ale třiapadesát francouzských vojáků přivedl zpátky. Za svůj čin tehdy dostal vysoká francouzská i česká vyznamenání - Řád čestné legie a medaili Za hrdinství.
Absolvoval studia na Královské akademii obranných studií v Británii a má za sebou práci v různých mezinárodních štábech. V roce 2003 například zastupoval českou armádu ve velitelství protiteroristické operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě a působil jako styčný důstojník na americkém velitelství protiiráckého tažení v Kataru.
V letech 2010 až 2011 byl národním vojenským představitelem na Vrchním velitelství NATO (SHAPE) v belgickém Monsu. Generální štáb vedl od roku 2012. Má hodnost armádního generála.

Jedním z nejpalčivějších problémů bude otázka výdajů na obranu, které i přes proklamace členů zůstávají hluboko pod standardní hranicí. A generál Pavel proslul i na domácí půdě tím, že se snažil nazývat věci pravými jmény bez ohledu na to, zda vyznívají politicky korektně, či ne. Například právě ohledně neustálého snižování rozpočtu na obranu a vztahu politické reprezentace k otázkám zajištění bezpečnosti.

Obecně se proto očekává, že Pavel bude chtít v této otevřenosti pokračovat, a pokud by mělo zadání politiků přesahovat reálné možnosti ozbrojených sil, pak nebude ani on ani celý Vojenský výbor váhat a obrátí na Severoatlantickou radu s žádostí o revizi a nové posouzení.

Ostatně první příležitost bude mít hned příští týden. „Tady žádný luxus sta dní hájení neplatí. Hned v pondělí mě čeká zásadní jednání o společném rozpočtu a výdajovém plánování, takže do toho spadnu rovnýma nohama,“ konstatoval Pavel.

Nabitý program ho však „neděsí“. Zatímco s náčelníky generálních štábů členských zemí se bude potkávat na společných klíčových zasedáních zhruba třikrát do roka, řešení veškerých aktuálních problémů leží na bedrech takzvaných vojenských představitelů (MILREP), kteří jsou jakousi „prodlouženou ruku“ svých náčelníků generálních štábů a zasedají v Bruselu minimálně jednou týdně. 

„Bílých míst v kalendáři nebylo předtím a nebude ani nyní,“ dodal s úsměvem Pavel.