Do malé sběrny v pražské Libni, hned vedle prodejny Kaufland, vozí šrot kárkaři i řemeslníci. Za kilo železa dostanou 3,50 koruny. „Zavedení bezhotovostního výkupu nás stálo 70 tisíc korun, do čehož spadá počítačový program, počítač, tiskárna. Museli jsme také kvůli tomu upravit prostor kanceláře,“ říká Marie Hofmanová, vedoucí sběrny. Od března, kdy vyhláška o bezhotovostním výkupu šrotu platí, jí klesly výkupy o třetinu.
U každého zákazníka si přepíše do počítače údaje z občanského průkazu, číslo účtu a vytiskne potvrzení. Poslání peněz na účet je zdarma, za složenku si strhává 35 korun, bankovní šeky jsou ještě dražší, stojí 80 korun. Aby o drobné sběrače nepřišla, vydává jim poukázky do Kauflandu.
„Koupit za ně jde všechno, i alkohol a cigarety,“ pochvaluje si zarostlý muž a v úsměvu odhaluje jediný přední zub. Do sběrny právě s kolegou přinesli 46 kilogramů zkroucených železných výztuží a mosaznou pákovou baterii a inkasovali 190 korun v poukázkách.
Některé sběrny zavřely
Podle Petra Millera, šéfa Svazu výkupců druhotných surovin, poklesly meziročně výkupy od fyzických osob o 40 až 60 procent. Pár sběren větší administrativu nezvládlo a zavřelo, další snížily stavy zaměstnanců. Výkupny si bezhotovostní výkup vykládají po svém. Některé vydávají zákazníkům směnky, které obratem proplácejí. Česká obchodní inspekce (ČOI) aktuálně vyšetřuje případ, kdy společnost platí pohledávkou, kterou její sesterská firma obratem vykoupí.
Krádeže kovů se od března snížily. „Statistiky ukazují, že případy těchto krádeží klesly zhruba o polovinu,“ říká tisková mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová. Podle ní se to však nedá jednoznačně přisoudit bezhotovostní vyhlášce. Sestupnou tendenci totiž vykazovaly už v minulém roce.
Obchodní inspekce nicméně zaznamenala také pokles prohřešků ve sběrnách. „Od počátku března jsme udělali 103 kontrol ve sběrnách surovin, z toho 26 se zjištěním, ve stejném období loni to bylo 79 kontrol, z toho 29 se zjištěním,“ říká mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.
Kriminalita přesto jede dál, jenom jinde. „Máme zprávy od policejních orgánů, že černý výkup pokračuje. Materiál se nechává v odstavených autech, kde si ho někdo vyzvedne,“ líčí šéf inspektorátu ČOI v Plzni Jan Řezáč. Pro takzvané černé sběrny, které nadále fungují, oficiální pravidla neplatí a žádná kontrola tam nezavítá.
Zloději se dali na papír
Podobně to vidí města a obce, jež po větší kontrole sběren nejvíc volaly. „Zatím to bohužel vypadá, že se výkup kovů přesunul do šedé ekonomiky a více se vykrádají modré popelnice na papír,“ říká Štěpánka Filipová, mluvčí Svazu měst a obcí. Svaz dlouhodobě prosazuje úplný zákaz výkupu kovů od fyzických osob-nepodnikatelů a přísnější pravidla pro výkupny.
O úplném zákazu výkupu pro lidi ministerstvo životního prostředí neuvažuje, přesto chce ve sběrnách ještě přitvrdit. Přichystalo novelu zákona o odpadech, podle níž nepůjde bezhotovostní výkup vyložit jinak než jako platbu z účtu na účet nebo složenkou. Chce mít přesně zmapováno, co kdo do sběrny přinesl.
„Zapsat si údaje z občanky nestačí. V mnoha případech se ukázalo, že je ukradená,“ vysvětluje Jaromír Manhart, ředitel odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí. Ve spolupráci s ostatními resorty jeho ministerstvo připravuje materiál, jak problematiku krádeží veřejného mobiliáře řešit komplexně.
Zákon minulý týden prošel druhým čtením ve Sněmovně, začít platit by měl v říjnu. „To už sem drobní sběrači vůbec nepřijdou,“ říká Hofmanová. Část z nich bankovní účty nemá a složenka je na adrese z občanky často nezastihne. Když sběrači přijdou o přivýdělek, situaci řeší jinak. „Od policistů slyšíme, že jim hlásí více drobných krádeží v obchodech. Když nemají peníze, prostě něco snědí přímo v obchodě, nikdo si na nich nic nevezme,“ říká.
Bezhotovostní výkup mají například v Itálii, Maďarsku, ve Španělsku a od příštího roku i na Slovensku. Unie uvažuje o jeho plošném zavedení, kvůli podvodům.
