Sedmasedmdesátiletá Manee Chanvisetová žije se svým o rok starším mužem Samarnem Charoensukem v polorozpadlém domě v otřesných podmínkách. Děti je už před lety opustily a jejich nejmladší syn Maleenu přezdívaný Lek byl roky nezvěstný. Rodiče se domnívali, že je mrtvý.
Odhadovaný počet otrokůCelkem se odhaduje, že ve světě je v otroctví kolem 35,8 milionu lidí. 1. Indie 14 285 700 2. Čína 3 241 400 3. Pakistán 2 058 200 4. Uzbekistán 1 201 400 5. Rusko 1 049 700 6. Nigérie 834 200 7. DR Kongo 762 900 8. Indonésie 714 100 9. Bangladéš 680 900 10. Thajsko 475 300 Zdroj: globalslaveryindex.org |
Nebýt neziskové organizace Labour rights promotion network (LPN) zabývající se pracovními právy, zůstal by jejich syn v otroctví na ostrově a o trápení rodičů by se nikdy nikdo nedozvěděl.
Když ho LPN našla, pokusila se najít jeho rodiče. Když se jí to podařilo, zprostředkovala telefonní hovor. První po osmi letech. Poté pomohla zorganizovat cestu Leka domů a zajistila i to, že si ho matka mohla vyzvednout na letišti.
Manee nikdy předtím nebyla na letišti a po letech to pro ni byl nejdelší výlet, co podnikla. „Nikdy jsem nevěřila, že tenhle den přijde. Buší mi srdce. Jediné, co chci, je vidět jeho tvář,“ řekla rozrušená žena reportérovi CNN.
S Manee čekali v letištní hale i další příbuzní a když Lek přišel, všichni byli trochu šokovaní, ale šťastní. „Pojďme domů. Už nikdy neodcházej,“ plakala Manee, když syna poprvé objala.
Na lodích v Thajsku otročí stovky mužů
Lek nemohl nejprve mluvit. Už nevěřil, že se ještě někdy domů vrátí. Když zmizel, rodiče si nejprve mysleli, že získal práci na lodi. V Thajsku není nic zvláštního, že chudí mladíci často riskují život a odejdou pracovat na moře. Chtějí tak vydělat peníze pro rodinu, která doma žije v chatrčích z vlnitého plechu.
Lek se však dostal do léčky. „Byl jsem opilý a oni mě vzali na loď. Řekl jsem jim, že chci odejít, ale nenechali mě,“ vylíčil. Na lodi byl nakonec sedm měsíců, než přistáli kdesi v Indonésii. „Někteří z nás se dostali ven a koupili pití pro ostatní. Kapitán byl tak naštvaný, že nás zbil a mě bodl. Pak mě nechal na jednom indonéském ostrově,“ pokračoval Lek ve vyprávění příběhu, který trval skoro dekádu jeho života. „Tam jsem nosil kameny výměnou za jídlo,“ uvedl.
LPN ho našla, když se thajská vláda nedávno rozhodla zasáhnout proti ilegálnímu rybaření. Změnu zákonů týkajících se rybaření Thajcům letos slíbil premiér Prayuth Čchan-o-čcha. Z lodí se díky zásahu dostaly tisíce mužů z různých koutů jihovýchodní Asie. Ti poté vyprávěli, jak byli uvězněni na moři a o otročili pro rybáře.
Otroctví podle ochránců lidských práv umožňuje v Thajsku především rozsáhlá korupce. Jeden z mnoha zprostředkovatelů se loni reportérům serveru Guardian svěřil, že má kontakty na všech frontách: od úřadů až po policii. Všechny články řetězu z obchodu s lidmi profitují.
Kromě Leka se nyní mnoho mužů shledalo se svými rodinami po celé Indonésii. Návrat má však hořkou pachuť, protože ač jsou někdejší otroci nyní svobodní, vrací se často do velmi nuzných podmínek, ze kterých předtím utíkali.
