Patová situace, do které se dostali správci průmyslové zóny v Holešově, skončí zřejmě u soudu. Na žaloby ekologických aktivistů, které v současnosti blokují jakoukoliv stavbu v zóně, chce Zlínský kraj reagovat stejně.
„Dosud jsme se jen bránili, je čas přejít do protiútoku,“ uvedl Ivan Mařák, krajský radní odpovědný za životní prostředí.
„Původně se snad aktivisté snažili o ochranu přírody, to už ale není pravda. Už jsou to jen obstrukce a šikana,“ dodal Mařák.
Mimo jiné jde o čas. O necelých dvacet kilometrů dál, v Bochoři u Přerova, má z bývalého vojenského letiště za pár let vzniknout další velká průmyslová zóna.
Pokud se do té doby nepodaří situaci v Holešově vyřešit, velmi pravděpodobně do Bochoře zamíří investoři, kteří by za jiných okolností stavěli v Holešově.
Navíc nyní areál přišel o možnost ucházet se o obří zakázku britské automobilky Jaguar Land Rover. Ta hledá pozemky v Polsku nebo České republice a stavět chce výrobní závod pro šest tisíc zaměstnanců.
Česko automobilce nabízí právě Bochoř, Holešov se naopak do nabídky nedostal. Podle informací MF DNES právě proto, že jsou pozemky v zóně blokované žalobami. Agentura CzechInvest, která vhodné lokality pro investora hledá, to nechtěla komentovat.
Jsou krajští úředníci rozhodující o krajské zóně podjatí?
Pokud Zlínský kraj sáhne k žalobám, bude jedním z důvodů šikana. Za tu představitelé kraje považují například stížnost občanských sdružení, která označila všechny úředníky dvou krajských odborů za podjaté. Ministerstvo pro místní rozvoj ji zamítlo, aktivisté se však odvolali.
Už měsíce tak blokují záměr posledního známého investora, developerské společnosti Panattoni Europe připravené stavět dvě výrobní a skladovací haly.
Aktivisté tvrdí, že úředníky platí kraj, který zónu vlastní, nemohou tedy nezávisle rozhodovat o nezávadnosti staveb, chránit vodní zdroj, který je pod zónou, a zároveň rozhodovat o odvoláních. Naději na úspěch mají.
„Nedávno Krajský soud v Plzni a po něm i Nejvyšší správní soud rozhodly, že Plzeňský kraj mohl být při rozhodování o spalovně v Chotíkově podjatý, a o věci proto musí rozhodovat jiný kraj,“ uvedl aktivista Miroslav Mach.
Právě on je ve většině případů pod stížnostmi a námitkami podepsán. Vystupuje pod jmény různých sdružení. „Když se nemohou jednání účastnit, pověří mě,“ potvrdil.
Aktuálně se řeší zhruba dvacítka žalob a podání. Poslední čtyři roky mají občanská sdružení navrch.
Aktivisté jsou sabotéři, říká podporovatel zóny
V posledních týdnech se však ve Zlínském kraji zformovalo další, které jim má tvořit protiváhu - Sdružení pro rozvoj holešovské zóny. Složené je z odborníků na stavebnictví, hydrogeologii nebo třeba právo.
Vede je zlínský architekt Jiří Kotásek, který se dlouhodobě specializuje na průmyslové stavby. Tvrdí, že stavět v ochranném pásmu vodního zdroje, v němž zóna leží, sice má své limity, ale není to nemožné.
„Aktivisté ale výstavbu v zóně sabotují a ohrožují tak rozvoj Zlínského kraje,“ dodal.
Na pomoc si vzal statistické údaje, z nichž vyplývá, že kraj má dlouhodobě prakticky nejnižší platy v zemi a trvale mu ubývá obyvatel.
Na stranu nového sdružení se postavilo i devatenáct obcí Mikroregionu Holešovsko, jednoznačně se za rozvoj zóny staví také vedení Holešova. Argumentují hlavně vysokou nezaměstnaností.
Aktivisté zase trvají na tom, že nedělají nic víc, než chrání zdroj pitné vody pro 28 tisíc lidí.
Jednu žalobu kraj podal už před časem, týkala se posudků hydrogeologa Zdeňka Vacka ze sdružení Egeria. Nové vedení kraje ji však po volbách v roce 2012 zastavilo (více zde).
Průmyslová zóna je dokončená od roku 2009, stála 1,6 miliardy korun a fungují v ní pouze krajské Technologické centrum a firma Pokart, která se zde rozrostla ze 70 na 120 pracovníků. Ačkoliv chce Pokart dál rozšiřovat výrobu, nemůže. I jej blokují žaloby aktivistů.
