Od USA a Severoatlantické aliance (NATO) to má to být dosud nejvýznamnější poselství Rusku, že jsou odhodlány bránit nové členy aliance, kteří dříve patřili do sovětského bloku. Washington přiměla k novým vojenským krokům loňská ruská anexe Krymu a dle obvinění Západu i pokračující ozbrojená intervence Moskvy na východě Ukrajiny.
Po rozšíření NATO o baltské státy v roce 2004 se USA a NATO vyhýbaly trvalému umístění vojenských zařízení a jednotek na východě aliance a usilovaly raději o různé formy partnerství s Ruskem. Množství výzbroje, které by se mělo v těchto zemích umístit, je malé ve srovnání s tím, co by tam mohlo v krátké době dostat Rusko, bude to ale podle analytiků věrohodný signál amerického závazku tyto členy bránit.
„Je to velmi významný posun,“ řekl listu The New York Times penzionovaný admirál a bývalý vrchní velitel sil NATO James G. Stavridis, který nyní působí na škole práva a diplomacie Tuftsovy univerzity. „Pro nervózní spojence to bude přiměřené ujištění,“ dodal.
Množství rozmístěné techniky a vojsk by bylo srovnatelné s tím, co Spojené státy udržovaly v Kuvajtu více než desetiletí od irácké invaze v roce 1990. Návrh Pentagonu vyžaduje souhlas ministra obrany USA Ashtona Cartera a prezidenta Baracka Obamy. Podle vysoce postavených činitelů Pentagonu by ale návrh mohli posuzovat už ke konci tohoto měsíce ministři obrany zemí NATO na plánovaném zasedání v Bruselu.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg minulý měsíc řekl, že Rusko nerespektuje mezinárodní smlouvy, které samo podepsalo, a nátlakem prosazuje v menších sousedních státech svou vůli. Zároveň řekl, že Moskva svou jadernou rétorikou a plány na rozmístění a modernizaci jaderných zbraní mění bezpečnostní rovnováhu v Evropě. Připomněl, že ruský prezident Vladimir Putin před záborem Krymu uvedl jednotky obsluhující jaderné zbraně do stavu zvýšené pohotovosti.
